Do bitvy míří přes sto šermířů, střelců a lučištníků

Podle Ladislava Prokopa z pořádající skupiny historického a scénického šermu Basilard by celý den měl připomínat rané patnácté století, dobu husitských válek v Čechách. „Vytvořit úplně přesvědčivý dojem by asi nebylo v lidských silách a navíc by to diváky rychle unavilo, proto se snažíme program trochu odlehčovat a nedrtit návštěvníky gotikou,“ vysvětluje Ladislav Prokop.

Kolik šermířů se na Veltruském Corvu představí?
Očekáváme, že v hlavní bitvě nastoupí až sto čtyřicet šermířů, střelců, dělostřelců a lučištníků z celého Česka a několik i ze Slovenska a Polska. Zejména Poláci mají letos důležitou úlohu ve scénáři, protože v hlavní bitvě diváky zavedeme i na slavné bojiště u Grünwaldu. A na mnoho dalších samozřejmě.

Na místě má být i dobové ležení, čím bude pro návštěvníky zajímavé?
V předchozích letech připravovalo Sdružení pro historický život Via Boemia z Plzně pro diváky otevřený tábor vojska Přemysla Otakara II. Letos jsme udělali změnu a na stejném místě bude tábor vojáků husitské Prahy, se všemi detaily, třeba i včetně vaření. Myslím, že to bude velice hezké a diváky vyhledávané.

Počítáte opět i s bitvou Pygmejů, na kterou se děti už těší. Je to pro ně bezpečné?
Ach ta bitva Pygmejů. Nápad, za který mě mají děti na Corvu a dalších našich akcích rády - a šermíři mě nenávidí. Samozřejmě, že je to pro děti bezpečné. Riziko není o nic větší, než když si hrají u babičky na dvorku. Mohou možná upadnout nebo uhodit klacíkem samy sebe, ale rozhodně jim nebude ublíženo. To pro šermíře je to jiné kafe. Děti jsou velice zuřivé a v hlavičkách skutečně bojují proti těm zlým o život. Tomu odpovídají i zásahy do kolen, slabin a hlav, kterými jsou šermíři zhusta častováni. Bývá velice těžké děti uhlídat a zkrotit tak, aby i míra rizika pro šermíře byla snesitelná a přitom se všichni bavili.

Veltruský Corvus čeká už osmý ročník. Jak nápad na akci vznikl?
Veltruský Corvus měl kdysi svého kralupského předchůdce, ale zatímco v Kralupech jsme byli přijati spíše vlažně, ve Veltrusech to od začátku bylo jiné. Hezké prostředí, vstřícnost úřadu a slušná návštěvnost, to byly důvody, proč jsme to ve Veltrusech dotáhli až k osmičce. S nápadem na Veltruský Corvus přišel kdysi první vedoucí naší skupiny Zdeněk Cidlinský a z malých začátků jsme myslím dost daleko. Výpravnost, kvalita vystupujících a programu, rozsah tržnice a doprovodných atrakcí i koncepce celé akce výrazně stouply. Jediné, co je od začátku neměnné, je výše vstupného.

Jak se akce postupem času až k současné podobě vyvíjela a měnila?
Začínali jsme velice skromně. Pro asi tři sta diváků jsme v padesáti lidech předvedli bitvu s malým doprovodným programem a dokázali jsme to připravit v asi deseti lidech. Dnes je v organizačním týmu téměř padesát lidí, šermířů je o řád více, program trvá více než osm hodin a podle počasí se počet diváků dostává až na více než dva tisíce. S Veltruským Corvem se samozřejmě mění i ti, kteří jej divákům přinášejí. Minimálně jsme mnohem unavenější, i proto hledáme nové členy a nové nápady.

Na co se přímo vy nejvíce těšíte?
Cynik ve mně by mohl říci, že nejvíce se těším na to, až to budeme mít za sebou. Muž ve mně by se těšil, až mu zatleskají, poplácají ho po rameni a dozví se, že byl vážně dobrej. Ve skutečnosti se nejvíce těším na děti. To jsou nejlepší a zároveň nemilosrdní diváci. Pokud se děti nebaví, pokud vám nerozumí, pak to hned poznáte. Není v nich faleš a na nich poznáte, zda se Veltruský Corvus povedl.

Basilard i Rytíři Fortuny jsou skupinami historického a scénického šermu. Jak byste představil scénický šerm?
Nerad bych nudil dlouhými teoriemi. Stručně lze říci, že skutečný bojový a historický šerm, v kterém jde o život, by diváka asi nepřitahoval a příliš nebavil. Zato ten scénický se snaží atraktivní formou předvést šerm s jeho mnoha technikami v té líbivé a přitažlivé formě. Ještě stručněji - bojový šerm s prvky historického uvidíte na Corvu v turnaji. Scénický bude k vidění v bitvě a dalších formách vystoupení.

Kolik je ve vaší šermířské skupině členů a v jakém věku? Máte mezi sebou i dámy?
Aktuálně jsme pouze čtyři. Muže lze seřadit dle věku: 42, 39, 25. Naše dáma je devatenáctiletá. Ve čtyřech by však fungování skupiny připravující Veltruský Corvus a další akce nebylo možné, a proto máme mnoho takzvaných hostujících členů, které přes rok neobtěžujeme tréninky a vystoupeními, ale vždy se sjedou do Veltrus a pomáhají nám v rámci své dovolené naši bitvu připravit.

Odkud pocházejí zbraně, které používáte? Kupujete je, nebo vyrábíte?
Zbraně samozřejmě kupujeme u kvalitních výrobců, protože při šermu jsou čepele a další části vysoce namáhané a jakékoliv experimentování s nekvalitou by se nám mohlo ošklivě vymstít. Jde o funkční repliky zbraní, rekonstruované podle archeologických nálezů, dobových vyobrazení a podobně. Abych se vyhnul reklamě, zmíním pouze místa narození některých našich zbraní: Chomutov, Praha, Hradec Králové.

A jak je to s oblečením? Kdo vám ho šije a podle jakých předloh?
Kdysi jsme si šili oblečení sami, ale jako s každým řemeslem je to tak, že vše chce své. Proto i my jsme se rozhodli svěřit svou krásu do rukou odborníků. Zdroje informací jsou podobné těm o zbraních, a je tedy třeba se výsledku dobrat. Samozřejmě je naším cílem, aby historickému období odpovídalo vše, co divák vidí. Zbraně, zbroje, odění, stany a táborové vybavení, to vše by dohromady mělo tvořit celek, který plně odpovídá míře našeho poznání daného historického období. Při tom všem už se samozřejmě neobejdeme bez pomoci publikací odborníků, vědců a historiků. To už se však dostáváme daleko od naší bitvy, i když bez toho by to nešlo.

Kolik času a sil taková záliba, jakou je historický šerm, zabere?
Každý koníček chce své, to zná každý z nás. Historický šerm je však nemilosrdná milenka. Dokáže pozřít i mnoho z času, který by člověk svému koníčku věnovat neměl. Kdo jej ale začne dělat vážně, brzy mu propadne, a pak už mu většinou není pomoci. Je to však ta nejkrásnější věc a jedině díky ní je možné cestovat časem. Nikdy bych historii a šerm nevyměnil za nic jiného.