Málokterý čin v českých dějinách 20. století vyvolal tak vášnivou a rozporuplnou odezvu jako smrt Jana Palacha. Akt, který provokuje, rozděluje společnost a také vyvolává řadu otázek. Platí to nejenom o době těsně po Palachově smrti v lednu 1969, ale opakovaně až do současnosti.

JAK SE RODÍ PAMÁTNÍK

Národní muzeum v roce 2015 vykoupilo chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána architektonická soutěž.

Před autory Památníku stál hodně nelehký úkol: zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.

Autoři vítězného návrhu vytvořili nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou. Součástí Palachova památníku bude i expozice, která jednoduše, ale přitom emotivně ukáže jeho hrdinský čin a včlení ho do kontextu dějin 20. století.

Vítězný návrh památníku. Poprvé se návštěvníkům otevře 21. srpna letošního roku.

Vítězný návrh památníku. Autor: archiv Národního muzea

POSMRTNÁ MASKA I DOKUMENT

Na čtyřech interaktivních obrazovkách ukáží autoři nejen rodinu, ve které Jan Palach vyrůstal, ale i jeho životní osudy. Důležitou součástí bude i reakce společnosti a státní moci na Palachův odkaz nejen v roce 1969, ale zejména v období normalizace a také po roce 1989.

Na expozici autorsky pracoval jak tým Národního muzea, tak externí autoři Petr Blažek a Michal Ježek. Expozice ukáže několik emotivních předmětů spojených se smrtí Jana Palacha: aktovku, kterou měl u sebe v den sebeupálení, státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka. Součástí expozice bude i projekce dokumentu o Janu Palachovi, který speciálně pro Památník připravila Olga Sommerová.

„Po mnoha letech nezájmu o toto významné místo se Národní muzeum, vedle dalších úkolů, ujalo nejen záchrany rodinného domu Palachových, kde Jan Palach žil od svého mládí, ale realizuje ambiciózní projekt přeměny tohoto místa v důstojný a architektonicky zajímavý Památník Jana Palacha a jeho mimořádného činu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.