Pronikají na zahrady, kde likvidují travnaté plochy. „Kvůli jednomu krtkovi dokážou přerýt celou zahradu,“ uvedl referent myslivosti mělnického odboru životního prostředí František Kabelka.

Kolika lidem prasata škodí?
Přímo v Želízích čtrnácti majitelům pozemků, které devastují stejně jako veřejná prostranství a cesty. Rozrývají povrchy a působí škody na kulturních plodinách, trávnících i další zeleni.

Nezastaví je ani ploty?
Pozemky jsou sice oplocené, pletivo ale mnohdy nestačí, protože pokud plot není po celé své délce pevně ukotvený k zemi, divoká prasata jej svými ryji snadno nadzvednou.

Lze jim vůbec zabránit, aby vesnici navštěvovali?
Vedle mechanické ochrany proti zvěři, kterou je řádné oplocení nebo jiné ohrazení pozemku, jsou i další dvě možnosti. Chemická, například Hukinol – repelentní odpuzující přípravek, vyrobený na bázi koncentrovaného lidského potu, a biologická, například lidské vlasy. Všechny metody ochrany lze pro větší účinnost kombinovat.

Podnikají divočáci nájezdy i jinde?
Ano, v Liběchově a ještě ve východní části katastrálního území Želízy směrem na Dolní Zimoř.

Stahují se tam z daleka?
Černá zvěř se v tomto období stahuje do dané oblasti z rozsáhlého území, nejen z jedné honitby. Divočáci patří mezi migrující zveř a během noci dokážou ujít i několik desítek kilometrů. Nízká potravní nabídka na podzim je nutí hledat potravu i přes den.

Jak to, že jdou skoro až k domům?
K hlavním příčinám patří hledání potravy, různých hmyzích larv, žížal, hlemýžďů, myší nebo kořínků, a klid. Toho se černé zvěři na podzim v lesích, kde je ruší houbaři, cyklisté, turisté nebo sportovci, nedostává. Houbařská sezona ale už skončila. Před několika dny jsem mluvil s uživatelem jedné ze sousedních honiteb a ten mi potvrdil, že se divočáci opět vracejí na svá původní stanoviště k zákrmům, tedy zpátky do lesa. Tam mimo jiné působí jako jeden z nejvýznamnějších přirozených nepřátel řady hmyzích, ale i jiných škůdců. Likviduje rovněž větší padlé obratlovce.

Je prase divoké schopno napadnout člověka?
K takovýmto případům dochází velmi vzácně. Poslední, který se stal na severní Moravě, je zhruba pět let starý. Tehdy se napadený nešťastně přiblížil k hnízdu s pár dní starými selaty a bachyně je bránila. Vyvázl s drobnými pohmožděninami. Prase divoké je velmi plaché a při kontaktu s člověkem má tendence spíše utéct a schovat se do bezpečného úkrytu.

Komu zvěř patří a je odpovědný za škody, které způsobí?
Za škody způsobené na nehonebních pozemcích nikdo neodpovídá! Myslivost je podle zákona soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému, spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součást českého národního kulturního dědictví. Zvěří se rozumí obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi volně žijících živočichů. Zvěř tedy nepatří nikomu. Teprve ve chvíli, kdy je zvěř slovena, zvěřina z uloveného kusu náleží uživateli honitby.