„Kouř pak dýchají sportovci, mezi které patří i malé děti. Je to nepříjemné a určitě jim to nesvědčí,“ obrátil se na redakci Deníku Václav Krejča z Mělníka.
V sídle útulku, starém přes třicet let, se skutečně stále topí uhlím. Podle vedoucího odboru životního prostředí mělnické radnice Ctirada Mikeše jsou kotel a jeho příslušenství pravidelně prověřovány kominíkem. „V komíně hlídáme i obsah emisí,“ připomněl Mikeš.
To je zatím vše, co město může dělat. Na další řešení mu totiž scházejí peníze. Příjmy z místních poplatků od chovatelů psů nestačí ani na běžnou údržbu útulku. Na část nákladů na provoz shání peníze i občanské sdružení, které útulek provozuje.
Navíc je budova, kde psí útulek sídlí, skoro na hranici své životnosti. V minulosti sloužila jako ubytovna pro zahraniční dělníky, kteří pracovali na stavbě místního krytého bazénu. Pak byla dlouho prázdná.
V době, kdy město naléhavě hledalo prostory pro opuštěná zvířata, měl být objekt v Řipské ulici jen provizorním řešením. Dnes už tam psí útulek sídlí přes deset let.
Zůstat tam sice nemá, stěhování, o kterém se mluví už dlouhou dobu, však zatím stále zůstává jen záměrem. Dokud k němu nedojde, budou muset sportovci na sousedním hřišti před dýmem utíkat.
V současné době se však rýsuje další možnost, kam útulek přemístit. V lokalitě v blízkosti sídla firmy Ervin Junker by měl sídlit do dvou let, stále však zůstává otázkou, zda se na to najdou v rozpočtu města peníze.
Další podrobnosti o novém zázemí útulku přineseme v zítřejším Deníku.
