„Včetně svých podzemních částí, neboť voda se odpadními kanály či vpustěmi a výpustěmi čerpacích stanic, případně biologické čistírny odpadních vod dostala prakticky všude,“ poznamenal k tomu mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy Ota Schnepp. Jedním dechem zdůraznil, že díky různým opatřením, na něž došlo jak bezprostředně po povodni, tak následně v letech 2009 a 2012, byly průsaky minimální – a následky nikoli „strašlivé“.

Co kdyby se podobná situace opakovala? Dokázala by se nyní elektrárna s případnou povodňovou vlnou na Labi vypořádat? Odpovědi, které prý jsou důvodem k uspokojení, poskytlo havarijní cvičení, uspořádané ve druhém červencovém týdnu. Jeho cílem bylo prověřit, jak dokáže reagovat technický obslužný personál.

Došlo třeba – byť nasucho – k prověření manipulace s hradítky a hradidly na vstupních a výstupních kanálech. Je to přitom složitější, jež by se z laického pohledu mohlo zdát: třeba kvůli ovládání hradidel oddělujících technologie čerpacích stanic od řeky Labe je nutné nejprve připojit externí napájecí elektrocentrálu.

„Na své si pochopitelně přišli i podnikoví profesionální hasiči,“ připomněl Jiří Bukovič, výrobní ředitel společnosti Energotrans, která v rámci Skupiny ČEZ teplárenský komplex označovaný jako Elektrárna Mělník provozuje. Upozornil však, že jejich úkolem nebylo zajišťovat čerpání vody; což by v případě blížící se povodňové vlny nemělo smysl.

„Jejich hlavní činnost spočívala v kontrole a manipulaci s těsnicími vaky, které slouží k utěsňování výstupních vodovodních odpadních tras z technologie do řeky Labe,“ uvedl Bukovič. S vysvětlením, že „zašpuntovat“ odpadní trasy je při povodni důležité, aby stoupající voda nepřitékala z řeky do areálu právě jimi.

V rámci cvičení došlo na praktické prověřování činností stanovených povodňovým plánem, a to v rámci různých povodňových stupňů – od bdělosti přes pohotovost až po stav ohrožení. „Poslední stupeň, kdy by dosáhla hladina řeky úrovně venkovní komunikace před areálem, již nacvičován nebyl; v tomto případě by už totiž muselo dojít k odstavení výrobního zařízení,“ konstatoval výrobní ředitel Bukovič.

Závěry potvrzující připravenost lidí i techniky na mimořádnou událost vnímá pozitivně generální ředitel společnosti Energotrans Miroslav Krpec – a to i z pohledu toho, co se nepodařilo zrovna na výbornou, i když všichni plnili úkoly správně. „Praktická zkouška nám pomohla odhalit i nová riziková místa, kterým se budeme věnovat,“ uvedl Krpec.