Jak jste zjistil, že končíte na úřadě?
Dozvěděl jsem se to po návratu z dovolené. Ten den jsem ještě s panem starostou Martincem projednával budoucnost a činnost oddělení. Ale do očí mi neřekl: Nemáš tady být. Přišlo mi to srabácké.

Byl to šok?
Nepřekvapilo mě to, celá reorganizace evokuje myšlenku pomsty. Chtěli se zbavit i vedoucí odboru školství, aby zamezili nahlédnout do chodu radnice bývalému místostarostovi Petru Volfovi, který je přítelem vedoucí úřednice. Škoda, že to nebylo řečeno na rovinu.

Skončíte k 10. říjnu. I o vás se Mělníkem nese, že se chcete mstít.
Věci, které jsou historické, vytahovat nebudu.

Co bylo dosud vaší vizí?
Stáhnu se z politiky. Budu dělat samosprávu, dělat, co mě baví. Nikdy jsem nevystoupil proti vedení, protože to se nedělá.

S politikou jste tedy skončil?
Je pravda jedna věc: chtěl jsem z politiky odejít. Vrátit se na dva roky na úřad a pak odejít do politického důchodu.

Změnila se situace?
Pánové z úřadu šlápli na ocas lvice a naštvali celou džungli. Moje žena mi řekla: jdi znovu do politiky. Vytvořím ti maximální podmínky. Tito lidé nemohou vést město.

Vrátíme-li se k době těsně po volbách - dotklo se vás tehdy, že vás ANO a ODS obešly?
Jednal jsem s nimi o půlnoci v den voleb. Tendence byla: uděláme to bez Mikeše. Rozumím tomu, že chtějí dělat jinou politiku. Já bych s mnoha věcmi nesouhlasil. Například odvolání ředitele Technických služeb. Paranoidně se domnívali, že něco spáchal, i když nic nespáchal. Neříkám, že nemohou odvolat, ale musejí mít jasný důvod. Když není důvod, znamená to součást politické dohody.

Ale ani vy určitě nejste neomylný. Co považujete za své největší selhání?
Osobním selháním je určitě řízení pod vlivem alkoholu. Vedlo mě to i k zamyšlení nad svým životem obecně. Zpětně na situaci koukám tak, že mi to vlastně mohlo zachránit život, poněvadž se mohlo stát něco o hodně horšího.

A to politické?
Nepodařilo se nám vyřešit náměstí Karla IV. Budova Ameriky stále hyzdí dolní náměstí. Bojím se ale, že ani stávající vedení s tím nic neudělá. A to bylo řečí.

Je něco, co byste stávajícímu vedení pochválil?
Určitě opravu škol. To je věc, která je potřeba. Jinak se s jejich kroky neztotožňuji.

Jak moc sledujete zasedání zastupitelů? Řekl jsem, že dokud budu úředníkem, chci se vyhnout politickým debatám. Teď je na čase se vrátit.

Mohou tedy lidé počítat s tím, že vás na veřejných zasedáních potkají?
Ano, využiji právo občana. Budu se ptát na věci, co mě zajímají.

Co konkrétního vás zajímá?
Všechno. Nejde mi určitě o osobní ambice. Nelíbí se mi, jak vedení nekomunikuje dovnitř. Vůči úředníkům, ti se dozvěděli o reorganizaci jako já. Nezeptali se nás. Komunikace vůči zaměstnancům je nulová. V prosinci loňského roku řeklo vedení města, že jde o poslední reorganizaci - mysleli asi v loňském roce. Prostě lhát se nemá.

Když jste vy před lety nastoupil na úřad, měnila se struktura fungování úřadu?
V roce 2009 byla hospodářská krize. Já propouštěl dvanáct lidí. Seděl jsem proti nim, bavili jsme se, co bude dál, s každým individuálně. Ušetřili jsme tehdy dvanáct pracovních míst. Otázkou další je, kolik se jich vrátilo - asi osm.

A pokud jde o práci, zamíříte opět do státního sektoru?
Mám dvě nabídky soukromých firem. Zatím se rozhoduji, kterou vezmu.