Nezvykle teplá zima, kdy přes den ukazuje rtuť na teploměru až deset stupňů nad nulou a v noci klesá mírně pod nulu, příliš netěší zemědělce. Raději by viděli zasněžená pole a rtuť v teploměru stabilně mírně pod nulou. Radost nemají ani myslivci, ačkoliv nemusejí tak často zavážet zásypy a krmelce.

Pro ozimy je střídání teplot nebezpečné. Stejné je to s holými poli, na kterých se v teplejším počasí mohou množit plísně a další choroby nebo škůdci.

Podle soukromého zemědělce Stanislava Fialy z Jelenice mohou mít problémy především pěstitelé, kteří zaseli příliš brzy. Dodržování obvyklých termínů se tentokrát nemuselo vyplatit. „Ozimy stále vegetují a jsou už pomalu přerostlé. Tam, kde naseli třeba žito podle metodiky v září, už může být vzrostlé až na dvacet centimetrů. Takové rostliny může rozlámat sníh," konstatoval zemědělec a dodal, že velkým strašákem jsou také holomrazy.

Polnosti, které obhospodařuje Stanislav Fiala se svými syny, by ovšem měli letošní extrémně teplou zimu přečkat bez větší úhony. Trochu s ní prý totiž počítali. „Předpokládali jsme, že začátek zimy bude teplejší a mrznout začne jako loni až na konci ledna nebo v únoru. Dá se to odvodit od počasí, jaké panovalo před lety. Po nějakých třiceti až čtyřiceti letech se klimatické podmínky opakují," líčil Stanislav Fiala, který počasí dlouhodobě sleduje už od poloviny sedmdesátých let.

Jelenický hospodář proto ozimé pšenice zasel o měsíc později a nyní má plodiny ve fázi, v jaké by měly být běžně 
v listopadu nebo prosinci. Mají tak větší šanci odolat silným mrazům nebo vysoké vrstvě sněhové pokrývky.

 „Podobné je to i s česnekem, který se obvykle sázel na konci září a v říjnu. My jsme ho kvůli mokru vysadili až na sklonku listopadu, a vyplatilo se to. Pěstitelé česneku, s nimiž jsem mluvil, bědují, že už jim začíná strkat špičky. Normálně přitom začíná vylézat až na konci února. Je to prostě zase o měsíc posunuté," připomněl pěstitel.

Problémům, které mohla způsobit nezvykle teplá zima, předešli zřejmě i stránečtí zemědělci. „Problém zatím nemáme, protože jsme na podzim přihnojili ozimé pšenice i řepky, které stále vegetují. Kdo nepřihnojil, tak nyní naříká na deficit dusíku," řekl jednatel Zemědělské společnosti Stránka Petr Živec a uvedl, že nežádoucí růst plodin během teplejší zimy potlačili fungicidním postřikem s morforegulačním účinkem. Ten zabrzdí růst rostlin v nadzemní části a naopak posiluje jejich kořenový systém.

Některým zemědělcům prý teplejší zima prospěla. „Kvůli tomu, jak se loni protáhly žně, by si spousta zemědělců nemohla dovolit třeba v listopadu sít pšenici, ale takhle jim ještě stihla narůst. Mnoho zemědělců ale vůbec zasít nestihlo, takže o to víc se budou sít jařiny," přiblížil Petr Živec.

Velké trampoty mohou podle něho způsobit hlavně škůdci, které nezahubil mráz. „Tolik nevyhynou, takže se bude brzy na jaře muset počítat s ochranou proti škůdcům. Problém bude hlavně tam, kde upřednostňují bezorební způsob. V posklizňových zbytcích, které jsou zhruba do hloubky patnácti centimetrů, totiž vegetují myši, a ty tak budou mít letos nejméně o jednu generaci mláďat navíc. Daří se dobře také krtkům, což dokazují stovky krtinců," doplnil jednatel stráneckých zemědělců a poznamenal, že na polích bez sněhu se dobře živí také srnčí zvěř, nejde ale prý o žádný nezvyklý jev oproti předchozím rokům.

Právě přísun přirozené potravy lesní zvěř nenutí navštěvovat krmelce, kde jim potravu chystají myslivci. „Přikrmování jsme opravdu trochu omezili, protože zvěř ke krmelcům skoro nechodí," prohlásil hospodář mysliveckého sdružení Všetaty – Přívory Oldřich Laub. Zvěři ale podle něho současná zima také příliš svědčit nemusí, to se ovšem ale projeví až na jaře.

Na území, kde se hojně vyskytuje už tak přemnožená černá zvěř, může podle nimrodů dojít k dalšímu razantnímu navýšení jejích kusů. Myslivci totiž většinou divoká prasata střílejí na sněhu, kde je v noci dobře vidí, a ten na polích schází. Přemnožení zvířat navíc může znamenat problém s přenosem nemocí. Divočáci mohou například přenášet mor prasat, který může údajně ohrozit i domácí chovy.
Teplá zima dělá naopak radost rybářům. Potvrdil to hlavní hospodář Českého rybářského svazu v Mělníku Vladimír Nývlt: „Rybářům takováhle zima vyhovuje, prodloužili si sezonu. A na povolenky se stojí doslova ve frontách."

Rybáři mají také o práci méně, protože nemusejí každý den vyrážet na tůně se sekerami v rukou, aby v ledu 
vytvořili provzdušňovací otvory.