V mrazivém zimním dni ležela v Kralupech nad Vltavou na ulici opuštěná malá krabice. A nebyla prázdná. Choulilo se v ní drobné štěňátko. Nemocné, zablešené a hladové.
Podle Moniky Kolkové z kralupského útulku, kde sotva dva měsíce starý pejsek dostal jméno Fído, zůstal krutý chovatel neznámý. „Netušíme, jak se tam krabice dostala, ani jak dlouho byla venku, kde byla zima jako na Sibiři,“ poznamenala Kolková.
Štěňátko na tom bylo špatně. Ani ho neudržely nohy. „Zadní mu šly do strany a přední měl nepřirozeně ohnuté v kloubech. Byl vyhublý na kost a jedno žebro neměl správně srostlé, tak mu na boku dělalo nevzhledný výstupek. Také špatně dýchal,“ vzpomínala na seznámení s Fídem Monika Kolková.
Než si Fída vzala domů dobrovolnice kralupského útulku, prohlédl ho veterinář. Pejsek dostával antibiotika a sílil.
Přitom se o něho s dobrovolnicí dojemně staral i její pes. Stal se Fídovi náhradní mámou, tedy spíš tátou.
Po šesti dnech bylo ale Fídovi zase zle. A hodně. Průjem, zvracení, těžké dýchání a pád po každém pokusu postavit se. Veterinář měl podezření na nebezpečnou parvovirózu. Pejsek dostával další antibiotika, tentokrát kapačkami. Ani po třech dnech stále nebylo jasné, jestli má naději.
A dopadaly další rány. Ukázalo se, že má ještě svrab, který způsobil i zánět v uších. Na jedno štěňátko toho bylo hodně…
Fído měl ale štěstí. Podle Moniky Kolkové teď už se pomalu sílí a blíží se doba, kdy bude moci být osvojen. Náklady na Fídovo léčení byly vysoké.
Naštěstí je našli dárci, kteří přispěli. Další peníze chce kralupský útulek získat na jaře na chystané benefiční akci.
