Neobvyklé veselí mezi důchodci vyvolal fotbalový turnaj o Jarní pohár, který se podle vedoucí aktivizačního úseku Lucie Zvelebilové konal už posedmé.
„Nejde o žádný sportovní výkon, ale o společné setkání klientů, aby se spolu pobavili a zasmáli. Sranda zkrátka musí být," přiblížila pracovnice domova netradiční stolní hru.

Senioři při ní sedí na židlích, v rukou svírají plachtu, po které se kutálí malý míček, a oni se pohybem pokoušejí balón dopravit do kulatého otvoru uprostřed plachty.

Hrají proti sobě vždy dvě družstva po šesti hráčích. Letos poprvé měly všechny týmy posilu „zvenčí". Ke každé pětici důchodců se totiž přidala jedna z členek personálu.

„Bylo málo hráčů, tak jsme to takto namíchali," vysvětlila Lucie Zvelebilová, která se vzdala funkcí kapitánky jednoho z týmů a zároveň rozhodčí a veškeré své síly vrhla do organizace turnaje. „Rozhodčího nám letos dělá pan Látal, zástupce ředitelky. Je to tak lepší, protože jsem bývala v minulosti nařčena, že já nejsem dostatečně objektivní," přiznala se smíchem.

Svou novou roli si užívala se vším všudy, dokonce vymyslela i zavedení dopingové kontroly. Tu podstoupil Josef Bezpalec, jeden z nejaktivnějších hráčů turnaje co se upovídanosti týkalo.

„Přišel mi jako nejvhodnější adept, byl velmi ochotný dávat vzorky. Možná až moc," smála se Lucie Zvelebilová, kterou si čilý důchodce dokonce v jednu chvíli přehodil přes rameno. „Chtěl jsem v dopingové kontrole pokračovat, ale bylo mi v tom zabráněno," maličko si postěžoval Josef Bezpalec.

Ten slavil vítězství už potřetí ze svých čtyř účastí. Má proto oprávněný důvod se na každý další turnaj těšit. „Navíc to beru jako návrat do mládí. A nejsem sám, kdo to tak vnímá," dodal těsně předtím, než vyrazil na oběd. „Určitě to bude něco moc dobrého, naše kuchařky jsou perfektní," nemohl se dočkat.

Ačkoliv se hráči v průběhu turnaje dobře baví, Lucie Zvelebilová připustila, že někdy mezi nimi vznikne i určité napětí. „Někteří to berou trošku vážněji, skoro osobně. Už se nám i stalo, že se třeba naštvali a odešli. Vydrží jim to tak týden, čtrnáct dní," popsala. Vzápětí ale dodala, že zábava a společně prožitá legrace všechny případné negativní emoce pokaždé předčí.

Letošní turnaj byl výjimečný ještě v jedné věci – skončil totiž předčasně. Červení a zelení hráli tak usilovně, až hřiště uprostřed přetrhli. „Čekali jsme to už několik let, překvapilo nás, že vydrželo tak dlouho," nedivila se Lucie Zvelebilová s tím, že senioři teď budou muset ušít novou plachtu.