Za nepříznivého zimního počasí s teplotami hlubokou pod nulou se dveře mělnického azylového domu Na Malém Spořilově, netrhnou.
Noclehárna azyláku, jak ji místní nazývají, je podle vedoucího zařízení Miroslava Šlajse nejvíce vytížena právě v zimním období. Je určena především k přespání lidí bez zázemí nebo těch, které rodinné neshody připravily o střechu nad hlavou. Jedná se o jednu místnost se čtyřmi palandami a kuchyňkou v přízemí azylového domu.

„Lidé mohou přijít po sedmnácté hodině a požádat o přespání, po osmé hodině ranní zase odcházejí. Pokud je volné místo, mohou se navečer zase vrátit. Dočasně je ale kvůli mrazům necháváme v domě celý den,“ řekl Miroslav Šlajs. Za přespání se platí padesát korun, po uhrazení lidé dostanou čisté povlečení a hygienické prostředky, jako je mýdlo, ručník a toaletní papír.
„Všichni obyvatelé azylového domu, ti stálí i nocležníci, mají k dispozici sociální zařízení, prádelnu s pračkou i sušičkou a kuchyňku na přípravu jídel,“ doplnil vedoucí zařízení.

V současné době na přespání v mělnickém azylovém domě přijímají pouze muže. Dříve existovala i tři lůžka pro ženy, zůstávala ale prázdná, a tak byla zrušena. Pokud o nocleh zažádá žena, je umístěna v jiné ubytovně v Mělníku.
Bezdomovcům se s řešením jejich životní situace snaží pomoci sociální pracovnice. Pomáhá jim hledat nové zaměstnání či jiné zázemí. Něktěří z nich se snaží pracovat, jiným současný stav vyhovuje.
V zimě bývají obsazena i všechna lůžka a nově příchozím se hledají místa v jiných mělnických ubytovnách. S příchodem jara vytíženost noclehárny klesá.