Aktivisté z české pobočky Greenpeace se totiž během své čtrnáctidenní inspekční plavby vrátili po osmi letech na řeku u chemičky, aby z ní odebrali několik vzorků vody a sedimentu.

Podle vedoucího toxické kampaně Jana Freidingera vzorky následně analyzují odborníci v certifikovaných laboratořích například na přítomnost DDT, hexechlorbenzenu, rtuti a dalších nebezpečných látek.

Vedle porovnávání získaných vzorků z českých řek s výsledky předchozích rozborů se Greenpeace zaměřilo na látky, které jsou pro řeky novou hrozbou. V tomto případě se nejedná o chemikálie z velkých fabrik, ale o látky, které se do vody dostávají ze spotřebního zboží prostřednictvím odpadních vod z domácností.

„Uvolňují se především z textilních výrobků z Asie, kde se vyrábějí za špatných podmínek. S toxickými látkami, které se při praní takových textilií uvolní, si čistírny odpadních vod nedokáží poradit,“ vysvětlila tisková mluvčí Greenpeace ČR Lucie Jakešová a dodala, že jsou to endokrinní disruptory, které škodí i v minimálním množství. V zemích Evropské unie se sice vyrábět nesmí, ale mohou být obsaženy v dovážených produktech, čemuž chce Greenpeace také zabránit.

Lékař a odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika Miroslav Šuta uvedl, že endokrinní disruptory jsou podobné lidským nebo zvířecím hormonům a problémy způsobují už v době, kdy se dítě vyvíjí v těle matky.

„Mohou narušit například funkci štítné žlázy, která u dětí ovlivňuje vývoj mozku a kostí. Výzkum v Kanadě ukázal, že potomci žen, které měly v krvi větší množství těchto látek, mají horší IQ, paměť, poruchy učení a trpí dislexií,“ konstatoval Šuta.

Kvalitní monitoring těchto látek podle Jakešové zatím neexistuje. Proto aktivisté při inspekční plavbě odebrali vzorky nejen z řek, ale také z čističek odpadních vod u velkých aglomerací. Ty budou poté testovat na látku nonylfenol, což je jeden z nejproblematičtějších endokrinních disruptorů.