VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Havrani opouštějí Veltrusy, stěhují se do Kralup

Veltrusy - Kolonie havranů po téměř dvou set letech opouští veltruský park.

2.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

Kam zmizely havraní kolonie z Veltrus? To je otázka, na níž chtěli znát odpověď účastníci přednášky předního českého ornitologa Jaroslav a Škopka ve veltruské výstavní síni Ladislava Čepeláka.

Právě Veltrusy jsou s havrany úzce spjaty. Podle Škopka ve městě dokonce vznikla jedna z prvních ornitologických rezervací v Evropě na ochranu havranů polních, kterou založil veltruský hrabě Chotek už v roce 1826.

„O šedesát let později zde bylo napočítáno bezmála čtyři a půl tisíce havraních hnízd. Před šestapadesáti lety se odhadovalo přibližně patnáct set hnízdících párů,“ vysvětlil ornitolog.

Proč ale havrani Veltrusy opouštějí? To je částečně záhada i pro profesionální ornitology.

„Havrani si v nedávných letech oblíbili zejména sousední Kralupy, kde v zimě poměrně snadno nacházejí potravu u popelnic a kontejnerů. Menší část tam dokonce začala nocovat v korunách topolů prakticky v centru města,“ připomněl Jaroslav Škopek a dodal, že největším nocovištěm havranů se však v posledních letech stala hustá listnatá stromořadí na levém břehu řeky Vltavy nad nelahozevskými tunely.

Nocoviště havrani brzy ráno opouštějí a v tisícových hejnech odlétají často až do Prahy za potravou, aby se před soumrakem opět vrátili na shromaždiště v Kralupech nad Vltavou, což bývají většinou pole a louky mezi kralupským Synthosem a koupalištěm. Potom jako na povel následuje rituální přelet na nocoviště.

„Pro mnohé to bude zřejmě překvapení, ale naši havrani míří na zimu do Francie a naopak do Čech přilétají havrani převážně z Běloruska a západního až středního Ruska,“ konstatoval uznávaný odborník na ptačí říši.

Škopek také zdůraznil, že migrující havrany není vůbec snadné odchytit za účelem kroužkování, protože patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec. „Odchyt vyžaduje značné zkušenosti a sofistikované metody odchytu,“ doplnil Škopek.

Havrani, kterých je v Evropě kolem pětatřiceti milionů kusů, patří mezi silně společenské ptáky. V takzvaném mimohnízdním období se objevují v tisícových hejnech. Na společných shromaždištích a nocovištích se koncentrují mnohdy celé desetitisíce ptáků.

Ani v jídelníčku nejsou vybíraví. Jsou typickými všežravci, vyhledávají například žížaly, hmyz nebo se živí z odpadků. V menší míře požírají ovoce, vejce a dokáží si ulovit menší savce.

MARTIN TLUSTÝ

Autor: Redakce

2.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na 37. ročníku Těšínského jazzového festivalu se představila mj. nejlepší česká jazzová zpěvačka Elena Sonenshine se svým Triem.

Kam na Mělnicku za zábavou? Vyberte si!

Videosouhrn Deníku – středa 13. prosince 2017

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Hvězda internetu říká: Žiju si svůj sen

Střední Čechy /ROZHOVOR/ – Filip Portales alias Porty je osmnáctiletý youtuber a rodák z Mladé Boleslavi a podle svých slov rád navštěvuje i kraj na Mělnicku. „Líbil se mi pohled od zámku na soutok dvou řek,“ přiznal Porty.

Do boje s drogami se experti vrhají společně. Spojenými silami

Střední Čechy – Novou zbraní v boji s nástrahami návykových látek se má stát krajská protidrogová komise, zřízená jako poradní orgán středočeského radního pro oblast bezpečnosti a ICT Roberta Bezděka (ANO). O jejím ustavení ve středu informovala Helena Frintová z krajského úřadu. S tím, že komise by měla přispět ke koordinaci aktivit směřujících k ochraně jednotlivců před škodami způsobenými užíváním návykových látek, hazardním hraním a před dopady v podobě trestné činnosti.

OBRAZEM: Česko zpívá koledy v Lužci na Vltavou

Lužec nad Vltavou - Ve středu přesně v 18 hodin se začalo na téměř 600 místech v celé České republice se zpíváním pěti nejznámějších vánočních koled. Zpívalo se i na Mělnicku, například před základní školou v Lužci nad Vltavou u rozsvíceného vánočního stromečku. Tam se sešlo na pět desítek nadšených zpěváků. 

Stav třetiny středočeských mostů volá po opravě

Střední Čechy – Přemostění Červeného a Bakovského potoka ve Velvarech na Kladensku, most přes odvodňovací strouhu u obce Klíčany na Praze-východ, dvoumetrový můstek přes meliorační sběrač u Husí Lhoty nedaleko Mladé Boleslavi či necelých pět metrů dlouhý most přes Křenovku v okrajové části Kutné Hory zvané Perštejnec. To jsou mosty Středočeského kraje, které patří k nejhorším.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT