Bývalá knihovnice Městské knihovny v Praze má v hlavě i spoustu dalších nápadů, je si ale vědoma toho, že některé z nich budou během na dlouhou trať.

S knihovnictvím máte spoustu zkušeností, pět let jste pracovala v pražské městské knihovně. V čem spočívá největší rozdíl mezi takovou knihovnou a tou neratovickou?
Tady je mnohem větší možnost tvůrčího přístupu a realizace. V Praze byly pevně stanovené plány a každý nový nápad muselo schvalovat několik lidí. To tady odpadá.

V knihovně to po vašem nástupu do funkce výrazně ožilo. Dosud tu byli lidé zvyklí pouze na to, že si sem přišli půjčit hromadu knih a ukázali se zase až ve chvíli, kdy je všechny přečetli…
Přesně takový pocit jsem také získala. Já bych ale byla ráda, kdyby k nám čtenáři chodili, protože knihovna je fajn místo, kde získají spoustu knížek a s nimi spojených služeb. Chtěla bych, aby tu našli vlídné prostředí s ochotnými a fundovanými knihovnicemi a knihovníky.

Na co tedy budete nové nebo i stávající čtenáře lákat?
Pokud jde o děti, rozjíždíme pravidelné čtení pro předškoláky, takové první seznámení s knihou. Poprvé se sejdeme ve čtvrtek 16. dubna v 16 hodin. Přečteme si společně nějaký příběh a po něm bude následovat tvoření a malování. Co se týče dospělých čtenářů, na další čtvrtek 23. dubna chystáme besedu s Alešem Novákem, Martinem Čejkou a Romanem Dvořákem, autory knihy Neratovice 1945 – Fakta a vzpomínky. Ta byla vydaná u příležitosti sedmdesátého výročí náletu na město a ukončení 2. světové války. Ostatně sepětí s regionem považuji za velice důležité, proto bych chtěla, aby byla část knižního fondu věnovaná regionálním autorům. S tím bychom následně mohli spojit i další besedy.

Jednou z vašich prvních akcí bylo rozšíření knižního fondu o knihy nominované na cenu Magnesia Litera. Nejde ale pro neratovické čtenáře o až příliš náročnou literaturu?
Ukázalo se, že ačkoli tu podobné knihy dříve k dispozici nebyly, byl o ně zájem a lidé si je půjčovali. Chtěla bych, aby naše knihovna nabízela pestrou škálu knih. Někteří lidé sice možná mají dojem, že v knihovně seženou všechno, ale to je velká chyba. Já se chci zaměřit na knihy, které si člověk běžně nekoupí, na odbornější literaturu. Nebo naopak na žádané tituly, oceněné knihy, bestsellery. Snad obden proto sleduji žebříčky prodejnosti, recenze knih, hledám nově vyšlé tituly.

Mnohé knihovny už dnes nabízejí nejen klasické knihy a časopisy, jako je tomu v Neratovicích, ale i audioknihy nebo elektronické knihy. Je to cesta, kterou se chcete vydat i vy?
Určitě ano, ale to je věc, která se bude odvíjet i od financí. Náš knihovní systém totiž nedává možnost registrovat do něj jiné než běžné dokumenty, museli bychom ho aktualizovat nebo úplně změnit. A to něco stojí. Nicméně nabízet audioknihy nebo třeba deskové hry je mým snem. Stejně tak bychom rádi nakoupili pár elektronických čteček.


Městská knihovna Neratovice pořádá KNIŽNÍ TRH. Každý všední den v příštím týdnu v době od 10 do 17 hodin ve vestibulu Městského úřadu Neratovice na náměstí Republiky 400. Pestrá nabídka detektivek, románů, dobrodružné literatury a dalších žánrů.

Plánů tedy máte spoustu…
Ano. Jenom bychom potřebovali ještě alespoň jednoho knihovníka, například v dětském oddělení máme pouze jednu knihovnici. Provoz celé knihovny v tuto chvíli zajišťuje pět lidí, což na běžný provoz stačí. Pokud ale chceme dělat i něco navíc, může nastat problém. Udělala jsem si takové menší srovnání s knihovnami z okolí a ta naše z toho vyšla tak trochu jako chudá Popelka. Nemáme čas na práci se čtenáři, přitom by bylo skvělé mít tu pracovníka, který by například pomáhal studentům s vyhledáváním informací a literatury.

Když už jsme u studentů, nemáte pocit, že tu chybí klasická studovna? Je tu jen pár stolků rozmístěných po celé knihovně.
Vlastní studovnu bohužel opravdu nemáme, přitom i sebemenší knihovna by nějaký kout pro studování mít měla. S případnými změnami interiéru souvisí i další věc, a sice vytvoření nějakého pohodlného sezení pro ty, kteří si sem přijdou jenom na chvíli číst, zatímco třeba čekají na autobus. Nějaká křesílka, pro mládež pak třeba sedací vaky, aby se tu cítili dobře a vydrželi tu. Také bychom tu chtěli mít Free Wifi, aby si sem mohli lidé přinést vlastní počítač nebo tablet a brouzdat si na internetu.

Proč? Vždyť v knihovně jsou tři stolní počítače pro veřejnost.
Ty bychom rádi využívali pro počítačové kurzy pro seniory. Nyní nabízíme poradenství spíše individuálně, já bych ale ráda zavedla nějaké pravidelnější setkávání, třeba i tématická. Chtěla bych, aby lidé věděli, že se sem mohou přijít naučit pracovat například s poštou nebo s internetem.

Senioři, to je jistě velká skupina čtenářů. Co jim nabízíte?
Opravdu je to skupina lidí, se kterými je nutné počítat. I do budoucna. Zrovna nedávno jsem objednávala několik hereckým memoárů, kvalitní knihy, které by je mohly přitáhnout. Namátkou jsou třeba o hercích Kopeckém či Zindulkovi, které si lidé jistě pamatují.

VIZITKA
Trojnásobná maminka pochází z Liberce. Vystudovala teatrologii a etnologii v Praze, kde se seznámila se svým manželem a následně se tam na dlouhá léta usadila. Pracovala v Národním muzeu a pražské Městské knihovně v divadelním a filmovém oddělení. Před několika lety se s rodinou přestěhovala do domu v Nové Vsi u Prahy. Je dramaturgyní a režisérkou tamního ochotnického divadla.