Zhruba hektarový pozemek patří obci, Jaroslav Hobík však má s jejím vedením uzavřenu dohodu o několikaletém pronájmu právě za účelem zbudování parku. Kdo se těší na pěstěný anglický trávník, okrasné stromy a úhledné záhony plné květin, bude zklamán. Zahradník chce totiž místu dát zcela přírodní ráz.
„Bude to divočina, kde budou udržované jen cesty. Porostou tam kopřivy, houštiny, zlatobýl… Mám připraveny také spousty takzvaných motýlích keřů, které krásně voní a kvetou až na konci sezony jako poslední," popsal Jaroslav Hobík své plány.
A ještě v něčem bude park výjimečný, zkušený zahradník ho chce totiž upravit tak, aby si procházku v něm užili také nevidomí návštěvníci.
„Natáhneme tam provazy, které jim pomohou určit správný směr cesty. Celý park pak bude vytvořený tak, aby potěšil nejen oko, ale také sluch, hmat a čich. Právě to jsou totiž smysly, na které se nevidomí spoléhají," připomněl Jaroslav Hobík s tím, že užít si procházku poslepu budou moci samozřejmě i ostatní návštěvníci. „Zavážeme jim oči a necháme je, aby si tu trasu prošli. Budou si moci sednout a zaposlouchat se do zpěvu ptáků, třeba slavíků, nebo kvákání žab," přiblížil.
Na nápad ho přivedla kamarádka, která je od narození slabozraká, a krásy přírody tak vnímá zcela odlišně. „Kdo je odmalička slepý, říká, že vidí věci, které my, co jsme zdraví, nikdy nespatříme," poznamenal Jaroslav Hobík.
Záměrem zarytého odpůrce pečlivě udržovaných trávníků je vytvořit místo, kde si budou moci hrát děti a kde budou lidé znovu poznávat krásu divoké přírody a původních druhů rostlin. Plánuje také obnovit rybník, který na pozemku kdysi býval.
„Nedávno jsme byl na výletě mezi Litoměřicemi a Skalkou, kde kolem potoka vede pěší zóna s malými ohništi. Když zavřete oči a zaposloucháte se do zpěvu potoka, je to nádhera. A něco takového bych chtěl i já," popsal Jaroslav Hobík.
S výsadbou některých stromů začal majitel zahradnictví už loni. Pak ale přišla povodeň a většinu jich odnesla. „Voda tady s tím pěkně zacvičila, přišli jsme zhruba o sedmdesát procent výsadby," poznamenal Jaroslav Hobík s tím, že skutečnost, že je pozemek v záplavové oblasti, narušil také jeho plány postavit v parku čajovnu.
„Chtěl jsem místo, kde si lidé sednou a budou moci pozorovat okolí. Dokonce mám hotový už i projekt. Ale stavět něco na kůlech, do toho nejdu," odmítl. Svého snu se přesto ještě úplně nevzdal. „Je tam jeden takový široký pruh, kde dříve plánovali postavit hráz. Možná by se tam dala udělat čajovna v malajském stylu, dlouhá a úzká, odkud by lidé viděli do polí a k lužním lesům, kde hnízdí černí čápi a krkavci," zasnil se.
Se zahradnickými pracemi chce začít letos na jaře. Počítá s tím, že než bude park kompletní, potrvá to dva až tři roky. Park přitom hodlá vybudovat pouze z vlastních zdrojů, dotace totiž neuznává a o žádné ani žádat nebude. „To tak, ještě by chtěli, abych tam udělal asfaltové cestičky!" uzavřel Jaroslav Hobík.
