Lidé by se proto měli podle lékařů na horké dny dopředu připravit a dbát nejen na zvýšený příjem tekutin, ale jíst také lehká jídla. Během poledne a odpoledne pak zůstávat ve stínu a omezit jindy potřebné pohybové aktivity.

„V letním období každoročně zaznamenáváme případy přehřátí organismu, dehydratace a úpalu. Příznaky můžou být různorodé. Nejenom brzký pocit únavy a vyčerpání organismu, ale i celková slabost, motání hlavy, pocit na zvracení, nevolnost od žaludku nebo nechutenství,“ vyjmenovala některé ze symptomů praktická lékařka Mária Oškerová z Mělníku.

Lidské tělo používá na ochlazení organismu pocení. Vhodným zdrojem tekutin je tak hlavně vlažná voda, čaje a minerálky. Ty je pak možné podle slov lékařky dále ochutit citronem, bylinkami nebo třeba mátou, která má příjemné chladivé účinky. Důležité je naopak omezit pití tvrdého alkoholu, který roztahuje cévy a může tak u člověka způsobit hypotenzi, tedy pokles krevního tlaku, až kolaps.

Kvůli mřížovce červené byl mělnický mykolog Jaroslav Malý dvakrát ve Španělsku. Letos ji ale objevil v Čechách.
Sucho houbařům nepřeje, začínají tu růst tropické druhy

Jako ochranu před sluncem je dobré zvolit lehké oblečení z přírodních materiálů a nezapomenout na pokrývku hlavy. Podle lékárnice Simony Šenberkové se již tradičně zvýšila i poptávka po krémech na opalování a na spáleniny. „Zákazníci také nakupují přípravky proti průjmům, které teď opět řádí. Ty jsou většinou virového původu, kdy se navzájem nakazí celá rodina. Další možnou příčinou střevních potíží je také infekce z jídla, které se ve vysokých teplotách mnohem rychleji kazí,“ upozornila Šenberková z mělnické Lékárny Centrum. Na odbyt jdou už tradičně i doplňky stravy a vitamíny jako betakaroten, zinek, vitamin E nebo selen.

Přetrvávající horké počasí může na zdraví ohrozit zejména starší lidi nad 65 let, těhotné a kojící. Rizikovou skupinou jsou také děti do čtyř let. Ty totiž mají obsah vody v těle vyšší než dospělí lidé, a proto mnohem rychleji reagují na nedostatek tekutin. Lékařka pro děti a dorost Zuzana Schnabelová zároveň připomíná, že malým dětem funguje jinak i termoregulace a důležité je tak dbát nejen na jejich vnitřní, ale i vnější ochlazování.

„Malé děti doporučuji několikrát přes den otírat mokrou žínkou a na procházku s nimi chodit buďto brzy ráno, nebo až okolo osmé hodiny večer. Zatím ale musím zaklepat na dveře, maminky zvládají vysoké teploty velmi dobře. Žádné případy přehřátí jsme tady neměli, možná jenom nějaké lehké zažívací problémy. Hlavní je dodržovat pravidelný pitný režim jak u dětí, tak u kojících maminek,“ zdůraznila Schnabelová z Kralup nad Vltavou.

Ilustrační snímek.
Sinice na koupalištích: teplo situaci nezlepší

Krátký pobyt na přímém slunci a nápor teplého vzduchu může také přivodit zdravotní problémy jako celkovou slabost až kolapsový stav u starších lidí. Zejména senioři navíc přes den často nemají pocit žízně, a proto je u nich důležité dodržování pitného režimu pravidelně kontrolovat. „Vysoké teploty hůře snášejí starší lidé ve městech nebo v domovech důchodců. Dále také lidé se srdečními problémy a někteří astmatici, kteří teď mají stejné obtíže, jako kdyby byla pylová sezóna,“ zhodnotil praktický lékař Jiří Kornoušek.

Na příznaky přehřátí organismu by si měli dávat pozor i diabetici, pacienti užívající léky na depresi či nespavost a lidé s vysokým tlakem. „Teplem se totiž roztahují cévy a dochází ke snížení krevního tlaku. Pokud navíc nepřijímáme dostatek tekutin, naše krev se stává více koncentrovanou a stejně tak léky, které zejména senioři na vysoký tlak užívají. Ty tak působí o to více a vyvolávají pocit slabosti,“ vysvětlila lékařka Mária Oškerová.

Přibližně sto klientů s průměrným věkem devadesát let mají na starost sociální pracovníci v domově důchodců v Neratovicích. Podle ošetřovatelky Markéty Trejbalové se zde ale snaží veškeré potencionální problémy související s vysokými teplotami řešit v předstihu. „Hlídáme u klientů pitný režim, místo svačin jim dopoledne dáváme třeba meloun, nebo ovocnou zmrzlinu. Odpoledne jim pak nosíme ledovou kávu místo té klasické. Pravidelně po půl hodině také kontrolujeme všechny rizikové pacienty. Jedná se většinou o lidi zcela závislé na naší péči nebo v terminálním stádiu nemoci. Těm je možné podávat na doplnění tekutin i infuze, aby zůstali hydratovaní,“ uvedla Trejbalová z Domu kněžny Emmy v Neratovicích.

První pomoc při přehřátí
- Nejdříve je nutné dostat postiženého člověka do stínu.
- Pokud leží, tak mu zvednout nohy do zvýšené polohy, dát mu mokrý šátek na čelo a uvolnit oděv.
- Zajistit dostatek odpočinku a tekutin, které mu servírujeme po malých doušcích. Ne najednou, to by mohlo dojít k podráždění žaludku a zvracení.
- Pokud by stav ale přetrvával delší dobu, je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Ilustrační foto
Lidé si své mazlíčky na dovolenou neberou. Hotely pro zvířata praskají ve švech