Přestože houbařská sezóna teprve nedávno začala, fandové smaženice neodcházejí z lesa s prázdnou. Naopak, jestliže s sebou nemají pořádně velký koš, řeší uprostřed lesa problém, jak si bohatou úrodu odnést.

Takovou zkušenost si v sobotu přivezli manželé Bohumila a Miroslav Sekaninovi z Neratovic. Vyrazili si za hranice mělnického regionu, do lesů v okolí Dubé. Cestou zpátky se prohýbali pod nákladem lesních plodů.

„Sebrali jsme plné dva velké koše a ještě plátěnou tašku,“ říkají úspěšní houbaři s tím, že po darech lesa nemuseli nijak složitě pátrat. „Houby jsme nehledali, jenom jsme šli a sbírali je,“ vylíčili Sekaninovi a dodali, že dopolední procházka lesem jim zcela stačila, aby byli naprosto spokojení. „A to sbíráme jenom hříbky a klouzky, protože v ostatních druzích hub se tolik nevyznáme - jinak bychom snad museli jet dodávkou,“ zdůraznila s humorem dvojice.
Lesy na pomezí mělnického a českolipského regionu Sekaninovy podle jejich slov nezklamaly ani v minulých letech. I v sezónách na houby chudých si pokaždé přivezli alespoň košík na večerní smaženici a ještě zbylo do vynikající bramboračky.

„Je to možná tím, že tamní lesy jsou nejenom úrodné, ale také kopcovité a slézat příkré stráně se každému nechce - pro mnohé houbaře je pohodlnější zajet si do rovinatých porostů u Staré Boleslavi,“ domnívají se Sekaninovi, kteří se v nejbližším vhodném termínu chystají houbařit na Dubsko znovu.

Na otázku redakce, zda si s sebou vezmou příslovečnou kosu, reagují smíchem. „Povzbudil nás sobotní úspěch, který jsme nečekali - na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v rodině našeho syna v Lužci, kde jsme jim nechali jeden velký koš, protože doma bychom všechny houby nestačili sami zpracovat,“ řekla závěrem úspěšná houbařka Bohumila Sekaninová.