Připomíná, že nebezpečná látka se nachází ve svrchní vrstvě klobouku houby. „Proto je vhodné ještě před zpracováním hnědou svrchní vrstvu z houby odříznout,“ zdůrazňuje Baier.

Vrací se k letošní rakouské aféře, kdy testy na zastřeleném divokém praseti prokázaly vysokou radioaktivitu jeho masa. „A právě hřib hnědý je divočáky velmi vyhledávanou pochoutkou,“ vysvětluje mykolog.

Přestože největší houbařské žně už na Mělnicku minuly, vášniví houbaři ještě košíky uklízet nemusejí.

Od října na ně ale v lesích budou čekat už jen podzimní druhy hub. Ty letní se teď nacházejí v přírodě už jen zřídka.

„Nyní začínají růst lupenaté houby, hřibovité budou pomalu končit. V lese mohou lidé nalézt například čirůvky, různé druhy ryzců nebo také holubinky,“ prozrazuje Jiří Baier s tím, že holubinek existuje asi sto padesát druhů. Jen pětina z nich je však jedlá.

Způsob, jak poznat holubinku a určit, zda je jedlá, je podle Baiera jednoduchý. „Stačí lehce rýpnout do třeně, tedy nohy. Pokud se z ní nebudou táhnout vlákna a vyloupne se kus dužiny, jde o holubinku. Navíc by měla mít sloupnutelný klobouk. A nakonec stačí část houby ochutnat. Jestliže bude na jazyku pálit, jedná se o holubinku nejedlou, když nepálí, můžeme ji s klidem uložit do košíku,“ popsal Jiří Baier, který je také spoluautorem knihy Sbíráme holubinky.

Houbaři ale musejí počítat s tím, že toto pravidlo platí výhradně pro rozpoznání holubinek.

Amatérští houbaři se při sběru často řídí prostým pravidlem: sbírají pouze houby, které mají na spodní ploše klobouku rourky. Ty s lupeny, pokud to není bedla nebo masák, pak nechávají v lese. „Je pravdou, že lupenaté houby jsou více nebezpečné. Je však mezi nimi mnoho velmi kvalitních hub, třeba václavky. Houbaři ale musejí počítat s tím, že za syrova jsou jedovaté a musejí se nejméně dvacet minut tepelně upravit.

„Mezi výborné houby patří také slizáci. Ti sice patří do skupiny hřibovitých hub, ale pod kloboukem mají lupeny,“ popisuje mykolog a dodává, že díky vysokému obsahu pektinu se slizáci velmi dobře hodí na nakládání.

Mezi houbaři opomíjené houby patří i hřib dutonohý nebo klouzky. „Málokdo ví, že klouzek není nutné loupat. Stačí klobouk utřít hadříkem a houbu normálně zpracovat,“ prozrazuje další z mykologických rad Baier.

Některé druhy hub dokážou podle Jiřího Baiera také léčit. „Houby působí preventivně například proti rakovině nebo k léčbě cukrovky, na to jsou vhodné čirůvky májovky,“ říká mykolog a dodává, že na trhu existuje řada doplňků stravy, vyrobených právě z léčivých hub.


JIŘÍ BAIER
Třiasedmdesátiletý Jiří Baier pracoval jako chemický inženýr v neratovické Spolaně. Je členem České mykologické společnosti a spoluautorem několika atlasů hub. V současné době působí také jako soudní znalec v oboru dřevokazných hub.