Alespoň Zdeněk Kalužný ze Mšena a Antonín Matějíček z pražských Satalic, kteří se s dalšími majiteli veteránů sešli na mšenském náměstí, kde byl start zatím poslední Jízdy Kokořínskem. Oba mají shodnou profesi i zálibu.

Zdeněk Kalužný, který pochází z Liběchova, ale už 36 let je doma ve Mšeně, dorazil na Stadionu S 11 z roku 1959. Zná dokonce minulost svého stroje. „Byl to služební moped, který kdysi jezdíval po neratovické Spolaně. Před třemi lety ho někde náhodně koupil syn a nechal mi ho,“ vysvětluje. Na mopedu tehdy bylo znát, že se mu spolanští jezdci příliš nevěnovali. „Řidítka a další části byly úplně zrezlé, musel jsem samozřejmě dělal i generálku celého motoru,“ vypráví Zdeněk Kalužný. Následné lakování bylo podle něho lidovou tvořivostí.

Stadion S 11 je přitom už zkušeným veteránem. Svého majitele dovezl na řadu srazů. Dokonce zvládl i mšenské mistrovství světa na ploché dráze, recesistický závod Stadionů na stadionu. „Byl jsem sice předposlední, ale bavil jsem se. Jestli mi to bude dobře jezdit, pojedu i letos,“ říká Zdeněk Kalužný, který má doma i jiné veterány. „Chtěl bych dát dohromady několik dalších fichtlů ze stejné doby. Jsou před renovací, a tak na silnice zatím nesmějí,“ přiznává muž, který má ve městě asi nejvíce starých mopedů.

Druhý zámečník mezi majiteli veteránů, Antonín Matějíček, byl původně zedníkem. Na sraz přijel na upravené Jawě 250 z roku 1958. „Sehnal jsem ji před lety pro kamaráda, ten o ni ale pak nestál, tak mi zůstala,“ vypráví rybář, který k vodě jezdí právě na svém veteránu. Motorka je podle něho spolehlivá. „Když jsem ji tehdy za tři tisíce koupil, dělal jsem na ní celou zimu. Stálo mě to dalších čtyřiatřicet tisíc,“ vzpomíná na práci v dílně. Jeho Jawa se už na pohled od jiných veteránů stejného typu liší, má například neobvyklá světla na rámu. „Ta světýlka jsou z požární stříkačky,“ říká Antonín Matějček a hned připomíná, že motorka prošla technickou bez potíží.

Letitá Jawa byla první motorkou Antonína Matějíčka. Tehdy na ni dokonce ani neměl řidičák. „Dělal jsem si papíry až v roce 2001, kdy byl nový silniční zákon, a tak jsem se musel pořádně učit,“ dodává. Motorky se přesto staly jeho hlavní zálibou – koupil si dokonce na pohodové jízdy choppera. Na Jawu však nezapomněl. „Pokaždé mě potěší, když cestou potkám někoho cizího na veteránu a hned máme společné téma,“ dodává. Letošní Jízda Kokořínskem byla pro Pražáka na Jawě premiérou: „Těším se na jízdu lesy mezi skalami. Zatím se mi nejvíce líbilo na srazu veteránů v Orlických horách.