K jezdectví Denisu přivedla maminka a jedna černobílá fotografie. „Když jsem viděla fotku maminky na koni, zaujalo mě to a začala jsem stejně jako ona chodit do mělnického Jezdeckého klubu,“ vzpomíná mladá jezdkyně.

Koně zaujali Denisu natolik, že jim věnuje všechen svůj volný čas. Kromě pondělí, kdy chodí na hodiny klavíru a středečního malování v lidové škole umění, je Denisa každý den včetně víkendů v Jezdeckém klubu.

Každý den má na starost něco jiného. „Většinou mám v denním plánu rozepsané, jestli jít s koněm na jízdárnu nebo ho vzít na vyjížďku, za odpoledne stihnu vyvést tři koně. Taky uklízím stáje, zametám nebo připravuju překážky,“ vypočítává své úkoly žákyně sedmé třídy základní školy v Seifertově ulici.

Se školou zatím Denisa starosti nemá. K samým jedničkám na vysvědčení jí stačí poslouchat výklad učitelů. Večer si jen připraví učení na druhý den.

Pouze jednou Denisa vynechala kvůli koním výuku. Bylo to ve dni, kdy skládala zkoušky základního výcviku.

U zkoušek musí jezdec prokázat nejen teoretické znalosti o koních a jezdeckých sdruženích, ale musí také umět v drezuře předvést, jak dokáže ovládat koně.

Denisa složila obě části zkoušky úspěšně. Odměnou jí byla jezdecká licence, o kterou už nepřijde.

Svého koně Denisa zatím nemá. Jejími oblíbenými poníky jsou běloušek Atos a klisnička Zefira, se kterou se na sobotním Hobby festivalu umístila v parkuru do šedesáti centimetrů na třetím místě.

Denisa Vegrichtová
Na koni jezdí od deseti let. Za dva roky se jí podařilo získat několik cen. Mezi nejvzácnější patří druhé místo v kategorii Objev roku letošních seriálových soutěží pony Suprachor Cup. Vedle koní se Denisa věnuje i hře na klavír a malování v základní umělecké škole Svou lásku ke koním zdědila po mamince, která byla členkou Jezdeckého klubu Mělník. Na svou dceru je velice pyšná.