„Jako kluk z vesnice jsem byl zvyklý na domácí zvířata, slepice, králíky a hlavně psy, ty mám nejradši,“ vypráví sedmapadesátiletý nimrod, který si před devatenácti lety založil chovnou stanici.

Nápad s Boreckou Kovárnou, jak se chovná stanice Jiřího Pakandla jmenuje, vznikl šťastnou náhodou.

„Jako prvního psa jsem si koupil fenku krátkosrstého německého ohaře. Ta měla velký úspěch i na výstavě. K ohařce jsem si pořídil ještě drsnosrstou jezevčici, se kterou jsem získal druhou cenu na výstavě v Litoměřicích. Tahle fenka měla třikrát štěňata a asi v té době mě napadlo založit chovnou stanici,“ vzpomíná na začátky Borecké Kovárny její zakladatel.

V současné době má Jiří Pakandl ve své smečce téměř dvouletou fenku českého fouska jménem Andy, jedenáctiletou fenku drsnosrstého jezevčíka a její štěně ze třetího vrhu.

I když myslivce do lesa víc než střelba na vysokou láká procházka přírodou, může se pochlubit velkým úlovkem. Před čtyřmi lety se totiž Jiřímu Pakandlovi podařilo při naháňce střelit divočáka. Vyvržený kňour vážil sto dvacet kilogramů! Kůži kance ale doma schovanou nemá. „Kůže je moc velká, ale schoval jsem si jeho zbraně. Ty byly dlouhé osmnáct centimetrů,“ říká o kančích tesácích rodák z Velkého Borku.

Rodina Jiřího Pakandla jeho vášeň pro les příliš nesdílí. Manželka Jana byla dokonce zpočátku proti, ale po více než třiceti letech s nimrodem si zvykla. „Žena má psy ráda, postará se o ně, nakrmí je a pohladí. Bez ní by to nešlo,“ říká trojnásobný dědeček, který má ze zvěřinové tabule nejraději srnčí a daňčí svíčkovou.

Ve volném čase se Jiří Pakandl věnuje rekreačně sportu. Jako bývalý hráč žákovského fotbalového týmu Velkého Borku se rád podívá také na fotbalová utkání v televizi.

Za nejlepší způsob relaxace ale považuje procházku po lese. „Vezmu kbelík s krmením pro zvěř, psa a jdeme do lesa. Andy se proběhne, já se projdu - a to je pro mě lepší, než cokoliv jiného. Ne nadarmo se myslivost doporučuje lidem, kteří mají stresové povolání,“ potvrzuje myslivec.

Jiří Pakandl
Je rodák z Velkého Borku. Vyučil se zámečníkem a donedávna pracoval v neratovické Spolaně. V současné době pracuje pro obec Velký Borek. Je ženatý, má dva dospělé syny a tři vnuky. K myslivosti Jiřího Pakandla přivedla láska ke psům. Založil chovnou stanici, která se jmenuje Borecká Kovárna.