Jméno prvního šéfa rafinérie Pavla Káše nebude zapomenuto

17. 6. 2017

Redakce

Kralupy - Každá historická epocha měla, má a bude mít své vůdčí osobnosti, své lídry. A platí to i v našich regionálních podmínkách. Kralupská aglomerace proslula novodobým průmyslovým oborem - chemií.

Na slavnostním shromáždění, při němž byla pojmenována zasedací místnost v administrativní budově kralupské rafinérie po Pavlu Kášovi, byli přítomni nejen vedoucí současné chemičky, ale také Kášův vnuk, obě vnučky a snacha.

Kliknutím zvětšíte

Na slavnostním shromáždění, při němž byla pojmenována zasedací místnost v administrativní budově kralupské rafinérie po Pavlu Kášovi, byli přítomni nejen vedoucí současné chemičky, ale také Kášův vnuk, obě vnučky a snacha. | Foto: Jiří Herain

V šedesátých letech minulého století se tu začal poprvé vyrábět syntetický kaučuk i polystyrenové plasty. K nim se v sedmdesátých letech připojilo zpracování ropy na motorová paliva a topné oleje pro tehdejší Československo. Jestliže s prvně uvedeným výrobním programem bylo spojeno jméno ředitele Karla Ježka, pak při výstavbě a zahájení zpracování ropy měl hlavní slovo Pavel Káš.

Na malé slavnosti se sešli v polovině června v budově kralupské rafinérie dnešní čelní pracovníci s těmi, kteří s dnes už nežijícím inženýrem Pavlem Kášem úzce spolupracovali při stavbě i zahájení produkce. Shromáždění zahájila Anna Grażyna Wydrzyńska, současná vedoucí kralupského odštěpného závodu. Ocenila jak osobnost Pavla Káše, tak i práci jeho následovníků při provozování moderního rafinérského celku.

Za divokou jízdu hrozí starostovi vězení

Pavel Káš byl významný český odborník ve sféře ropné výroby. Jeho jméno bude připomínat zasedací místnost v budově rafinérie. Takzvaná „Nová rafinérie Kralupy" zahájila provoz v roce 1975. Představovala na tehdejší dobu velice moderní koncept. Špičkové bylo i její technické vybavení včetně výkonného provozního počítače od světové firmy v USA, což bylo unikátní při tehdejším embargu pro země východního bloku.

Kompaktní výrobní blok, zpracovávající sibiřskou sirnou ropu, neměl produkovat žádné obtížné pevné odpady, ani odpadní vody. Velkým přínosem bylo, že vedení tehdejšího podniku pro budovanou rafinérii uvolnilo v předstihu ty nejlepší techniky a dělníky. Všichni mohli být dobře zaškoleni, a to nejprve teoreticky v Kralupech a pak prakticky ve Slovnaftu Bratislava, dále v Iráku a Sýrii při náběhu tamních nových rafinérií postavených Královopolskou strojírnou. Vedle založení projektu a řízení samotné výstavby vychoval Pavel Káš celou generaci technologů, techniků a provozních pracovníků, kteří erudovaně rafinérii provozují na vysoké úrovni.

Rodištěm Pavla Káše je Přelíc u Slaného. Vzhledem ke svému zájmu o techniku se rozhodl ke studiu fakulty chemicko - technologického inženýrství ČVUT v Praze. Přes praxi jako například hlavní inženýr Parama Pardubice, po následné řízení Správy chemického průmyslu se stal předním československým praktickým i teoretickým odborníkem v rafinérském oboru. V roce 1967 nastoupil do podniku Kaučuk Kralupy. Po odchodu z vedoucí funkce působil ještě několik let jako konzultant. I v důchodovém věku se živě zajímal o činnost rafinérie. Zemřel v požehnaném věku 94 let ve Veltrusích před necelými deseti roky.