Historik Regionálního muzea v Mělníku Lukáš Snopek připomněl, že Mělník patřil roku 1355 mezi početnou skupinu českých královských měst, u nichž Karel IV. v návrhu zákoníku Maiestas Carolina stanovil, že nesmějí být dána do zástavy šlechtě.

„Byla to odezva Karla IV. na šok, který ho zasáhl po návratu do Čech, kde, jak píše ve svém životopise Vita Caroli, nenalezl jediný hrad patřící králi. Byl to následek panování jeho otce Jana Lucemburského, jehož zahraničně politické aktivity stály spoustu peněz. A nebyly pokaždé úspěšné. Na druhou stranu je nelze jednoznačně odsoudit, neboť Jan vytvořil pro Karla IV. diplomatické podmínky k budoucímu mocenskému vzestupu, k návratu Lucemburků do nejvyšších sfér evropské politiky," vysvětlil mělnický historik. 

Přemyslovec po matce

Karel IV. byl po matce, královně Elišce Přemyslovec. „Pro nás Mělničany je důležité, že byl ve čtrnácté generaci potomkem svaté Ludmily," připomněl Lukáš Snopek. V Mělníku se rovněž narodil mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich, v únoru roku 1322. Ve městě sice pravděpodobně strávil jen prvních pár týdnů nebo měsíců života, je ale podle všeho prvním, historickými prameny jednoznačně doloženým mělnickým rodákem.

Matka Karla IV. se na mělnický hrad odebrala v roce 1319 po velkém rozkolu se svým manželem Janem. „Ve městě dlouhodobě pobývala a přála mu, založila tu například špitál, což byla tehdy nebývalá vymoženost. Pravděpodobně v tom napodobovala svou pratetu svatou Anežku Českou," poznamenal historik. 

Vdova Alžběta Pomořanská

Manželkami Karla IV. byly Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská. Až poslední z nich byla v Mělníku doma. „Po smrti Karla IV. byla díky svému vdovskému postavení uvedena do plných práv k Mělníku. Ve chvíli, kdy ovdověla, se stala věnná města jejím hlavním hmotným zázemím, do té doby bylo o její potřeby postaráno na císařském dvoře," vysvětlil Lukáš Snopek.

Předchozí manželky krále měly sice věnná města oficiálně ve svém držení, staral se o ně však královský úřed-ník, podkomoří věnných měst. „Mělník možná navštěvovaly, nemáme o tom ale žádných zpráv," řekl historik. Pobyt Alžběty Pomořanské v Mělníku však doložen je, listinou, dochovanou dodnes v okresním archivu, kterou datovala na hrádku v dnešním hořínském parku. 

Burgundská réva

O pobytu Karla IV. ve městě žádné záznamy z jeho doby nejsou. „Někdejší mělnický archivář Josef Stáhlík se domníval, že Karel IV. navštívil Mělník v roce 1351, stejně jako Ludvík Böhm, který ve své vlastivědné encyklopedii z roku 1892 nepochyboval o králově návštěvě, při níž prý vladař rozpoznal příhodné vlastnosti mělnických strání a nařídil dovezení burgundské révy," vyprávěl mělnický historik, podle kterého jde o tvrzení, které nelze středověkými dokumenty doložit.

„Víme ale, že v roce 1348, ve slavném roce, kdy založil univerzitu, nařídil Karel IV. zakládání vinic kolem Prahy a Karlštejna. A skutečně pro tento účel nechal přivézt révu z Rakous," doplnil Lukáš Snopek. Zásluha Karla IV. o zvelebení odrůdové skladby vinné révy doplněním o burgundské, známé dodnes z místních vinic, je podle místního historika tradicí hodnou důvěry. Stejně hezkou domněnkou je pro Mělník možnost, že král s Buškem z Velhartic svého času, stejně jako v pozdější Nerudově Romanci o Karlu IV., popíjeli víno z hroznů, které dozrály na svazích mělnických vinic.
Podle Lukáše Snopka pravděpodobně Nerudovy verše vycházejí z motivu zvláštní zkušenosti Karla IV., zmíněné v jeho životopise Vita Caroli. 

S Buškem u poháru

„V místnosti, kde společně s Buškem z Velhar-tic pili víno, se nějaká neznámá síla zmocnila poháru na stole a mrštila jím do prostoru. Skeptikové dvacátého století to připisovali jejich podnapilosti, je to ale spornou otázkou… Ve středověku nebyl pro lidi duchovní svět tak záhadný, ale měli před ním větší respekt. A je zajímavé, že Karel v této abnormální situaci nijak nezpanikařil, pouze udělal znamení kříže a opět ulehl. Odevzdal se boží ochraně a více to neřešil, byl zbožný, ale neuchyloval se ke zbrklým závěrům," poznamenal mělnický historik.

Socha Karla IV. na mělnické Vyhlídce.
Sochu Karla IV. v Mělníku od Josefa Maxe, která pochází z roku 1855, nechal zhotovit místní rod Neuberků. Původně 
se nacházela u jejich zámečku na chloumeckém předpolí města, posléze ji věnovali městu. To nechalo v roce 1878 zhotovit podstavec z hořického pískovce s tesaným znakem, vzpomínkou na dárce a letopočtem odhalení. A také s verši obrozeneckého básníka Jana Erazima Vocela velebícími Karla IV. za podporu vinařství: „Sláva Karlu, země spáse, onť nám Labe oslavil, vsadiv zemi ku okrase révu." Socha stávala v parku u měšťanské školy v dnešní Seifertově ulici, nedaleko náměstí Karla IV., a teprve roku 1929 byla přemístěna na Vyhlídku nad vinicemi. Mělnická socha Karla IV. je na seznamu chráněných památek. Kromě sochy na Vyhlídce se v Mělníku nacházejí i další zobrazení Karla IV., která mohou návštěvníci historického centra hledat například při prohlídce výstavy nazvané Ke cti Otce vlasti – Císař Karel IV. a Mělník, která na náměstí Míru začíná poslední květnový čtvrtek.

 Ke cti Otce vlasti - Císař Karel IV. a Mělníkvýstava pod širým nebem u příležitosti sedmistého výročí narození krále českého a císaře římského Karla IV.
od 26. května 2016 (v 16 hodin vernisáž)
do konce září 2016 na náměstí Míru