S výstavbou hrází musí začít město Mělník při vyhlášení prvního stupně povodňové aktivity, kdy se hladina vody zvyšuje na čtyři metry a ohrožuje tak některá obydlí. V okamžiku, kdy je vyhlášen druhý stupeň, se už schází povodňová komise, popřípadě krizový štáb.

Podle starosty města Ctirada Mikeše jsou tak na potencionální povodně dobře připravení. „Máme k dispozici techniku a také přes padesát hasičů, kteří jsou schopni postavit během chvíle mobilní hráze. Každý rok jsou kvůli tomu prováděna cvičení. Letošní se bude konat teď na podzim, a to včetně zkušebního uzavření povodňových vrat do přístavu,“ upozornil s předstihem starosta. Trénink se přitom uzpůsobuje krizové situaci, při které se hladina vody vyšplhá na devět a půl až deset metrů výšky.

Už příští rok bude v Mělníku dostavěna také protipovodňová hráz, kterou zde budují od loňského podzimu. „Náklady na ní se pohybují okolo devadesáti milionů korun, z čehož město zaplatí čtvrtinu, tedy třiadvacet milionů,“ dodal Mikeš. Chráněny před stoletou vodou tak budou mělnické části Mlazice a Pšovka, které budou zároveň díky zvýšení hráze vyjmuty ze záplavového území.

To v obci Zálezlice na vyhlašování povodňové aktivity nečekají a hráze zde hlídají od prvního okamžiku, kdy se začne hladina vody zvedat. Od ničivých povodní, které se tudy dvakrát prohnaly před šestnácti a pěti lety, prý s tímto rizikem neustále počítají.

Na ochranu většiny území obce, která se stala symbolem mohutných záplav z roku 2002, mají podle starosty Jiřího Čížka vybudovaný protipovodňový val. „Pro městskou část Kozárovice, kterou nelze před vodou z technických důvodů dobře zabezpečit, pak máme připravený povodňový sklad. Ten jsme zbudovali jako první v republice. Pokud tedy přijde voda, lidé si tam mohou svůj majetek vystěhovat a uložit,“ připomněl starosta s ohledem na dvaadvacet rodin, které v ohrožené oblastí bydlí.

Samotný protipovodňový val pak obec Zálezlice pravidelně kontroluje a udržuje v dobrém stavu. Letos ho prý vysekávali od zarostlého plevele už šestkrát, přestože by se měl čistit pouze čtyřikrát do roka. „Máme také připravenou techniku na odvoz odpadu, která se nám velmi osvědčila při posledních povodních. Skutečně nic nepodceňujeme,“ zdůraznil Čížek. Velká voda zde totiž před šestnácti lety zničila celé dvě třetiny obce a způsobená škoda přesáhla hodnotu 200 miliónů korun.

S tím, že je povodňovým situacím třeba předcházet a nečekat, až voda přijde, souhlasí i místostarosta Jan Žižka z obce Hořín. „Naše obec má s povodněmi velkou zkušenost. Máme proto připravený program na zvýšení protipovodňových opatření a pravidelně proškolujeme nové zastupitele i zaměstnance, jak v krizové situaci správně postupovat,“ upřesnil místostarosta a doplnil, že k dispozici mají samozřejmě také technické prostředky jako odvodňovací systémy nebo čerpací zařízení.

Zmíněná studie proveditelnosti přitom řeší protipovodňová opatření ve všech čtyřech částech obce Hořín. Realizace projektu, který by měl celkově vyjít na 171 milionů korun, ale nezahrnuje pouze navýšení ochranné železobetonové zdi. Důležité je podle Žižky zejména to, aby všechna opatření fungovala dohromady jako celek. „V současné době proto čekáme na vhodné finanční dotace, abychom je mohli jedno po jednom zrealizovat. Jen samotné navýšení hráze by nás totiž stálo okolo 50 milionů korun, kterými jako obec rozhodně nedisponujeme,“ dodal Žižka.

Jen pár kilometrů od Mělníka, nedaleko soutoku Labe a Vltavy, se nachází další oblast sužovaná prudkými záplavami. Po poslední povodni v roce 2013 si ale nechala obec Kly vypracovat plán, podle kterého by měla v případě ohrožení postupovat.

„Dále jsme vypracovali studii protipovodňových opatření. V obci ale jinak probíhají po celý rok pravidelné údržby. V tuto chvíli se třeba opravuje silnice, přičemž jsou zároveň rekonstruovány a opravovány propustky,“ shrnula starostka Alice Semiánová. Zároveň ale dodala, že je současné zastupitelstvo ve vedení obce pouze několik měsíců. Otázka případných protipovodňových hrází se proto v tuto chvíli neřešila a zabývat se jí budou až příští představitelé obce.