„Shromažďovali jsme různé vyhlášky, to, co nám chodilo z kraje, a nařízení. Samozřejmě máme i roušky, některé jsme vyrobili přímo my. Nemáme toho zatím moc. Založili jsme si také vládní usnesení, jelikož to jednou bude zajímavý dokument,‟ popisuje ředitelka muzea Miloslava Havlíčková s tím, že veřejnost k případnému poskytnutí artefaktů nevyzývali. Řadu věcí prý posbírali v okruhu známých.

„Myslím si, že shromažďovat takové materiály není úplně od věci, protože je to doklad určité doby, určité situace, která tady předtím ještě nikdy nebyla. Jako historické doklady budou mít takové věci jednou podstatně větší cenu,‟ vysvětluje ředitelka, která ve svém blízkém okolí pozorovala, jak epidemie zkomplikovala mnoha lidem život. „Vydělávali málo a někteří mohli přijít i o práci, další se dostali do psychických problémů, protože museli zůstat zavření sami doma,‟ podělila se o své postřehy z koronavirové krize Miloslava Havlíčková, podle které by ovšem případná výstava ze shromážděných exponátů nemohla vyobrazovat nějaký obecný princip epidemií. „Nedají se takhle paušalizovat. Každá epidemie je jiná, například kvůli různým příznakům a možná i kvůli odlišným následkům,‟ říká ředitelka.

Regionální muzeum Mělník ovšem výběrově sbírá i artefakty ze současné nebo nedávné doby, které se netýkají jen koronavirové krize. „Už to není jako dřív, kdy všechna muzea sbírala všechno. Většinou se už dnes zaměřují na nějaký obor. My děláme kočárky, dětská vozítka a samozřejmě i vinařství,‟ říká Miloslava Havlíčková s tím, že v oboru vinařství se už v souvislosti s výrobou produktů velkými stroji spíš pořizuje papírová dokumentace a fotografie, než etikety, lahve a podobné předměty. Kočárky se ovšem stejně jako houpadla nadále vyvíjejí. „Samozřejmě dokumentujeme i život lidu, ale zase jen výběrově. Neshromažďujeme všechno,‟ dodává ředitelka.

Předměty, které se týkají života a životního stylu v regionu shromažďuje také Městské muzeum Kralupy nad Vltavou. „Spadá do toho spousta konkrétních věcí, jako například vybavení domácnosti, nářadí, nástroje a třeba klidně i automobil, motocykl nebo jachta,‟ říká ředitel muzea Jan Racek. Podle jeho slov veřejnost sama od sebe žádné artefakty nenosí, muzeum je tedy musí shánět vlastními silami.

Na shromažďování věcí, týkajících se koronavirové krize, se ovšem nezaměřuje. Jan Racek to odůvodnil tím, že ji muzeum vyhodnotilo jako vedlejší věc. „Nedokážu v tuto chvíli říct, jestli koronavirová krize byla až tak velká a až tak důležitá, to ukáže až čas,‟ říká ředitel.

Jiří Štraub