Za nejslavnějších let Liběchova, v první polovině 19. století, kdy panství patřilo rodině Veithů, se stal jedním z významných center českého národního obrození, zde působili velikáni vzdělanosti i umění jako Bernard Bolzano, lékař a přírodovědec Julius Vincenc Krombholz, básník František Matouš Klácel, František Palacký, Karel Sabina, Josef Václav Frič či právník František August Brauner, malíři Josef Navrátil a Quido Mánes a sochař Václav Levý.

Podle Pavly Zandlové ze spolku pro záchranu kostelíčka Liběchov sobě byla už tato slavná minulost dostatečně zmapována v mnoha publikacích, dosud však chyběl bližší pohled na minulost méně dávnou, o to ale mnohdy dramatičtější. „Kniha Liběchov a jeho zámek liběchovských autorů Šárky Bínové a Vítězslava Štajnochra zaplňuje právě tato bílá místa,“ vysvětluje Zandlová.

Šárka Bínová, místopředsedkyně rady spolku Liběchov sobě, se věnuje historii zámku s přesahem i na celou obec, neboť majitelé zámku byli většinou vlastníci i celého liběchovského panství a například František Homolka, vlastník zámku a velkostatku v období první republiky, byl i prvním českým prvorepublikovým starostou. „V knize jsou v krátkosti popsány i důležité dějinné události dvacátého století a jejich dopad právě na Liběchov, například národnostní napětí v bývalých Sudetech, poválečná výměna obyvatel, změny v obci v průběhu padesátých let minulého století, pro Liběchov významné období působení Náprstkova muzea v zámku Liběchov a průběh devastující povodně v roce 2002,“ dodává Pavla Zandlová.

Cenné je zaznamenání vzpomínek dosud žijících pamětníků významných událostí, které do osudu zámku a Liběchova zasáhly. Historik Vítězslav Štajnochr do knihy přispěl samostatnou statí o liběchovských zámeckých zahradách.

Jedná se již o druhou publikaci spolku Liběchov sobě, který je také jejím nakladatelem, částečně byl projekt realizován s finanční podporou Ministerstva kultury. V prodeji je u mělnických knihkupců a v turistickém informačním centru Mělník.