Kralupský zastupitel Ladislav Berit vypracoval studii na protipovodňová opatření už po ničivé povodni před třinácti lety.
„V roce 2002 jsem se aktivně účastnil záchranných prací během povodní a následného odstraňování škod a zjistil jsem, že škody dosáhly částky téměř miliardy korun. Když jsem tehdy viděl poškozený majetek obyvatel, řekl jsem si, že je s tím potřeba něco udělat," řekl Ladislav Berit.
'
Podle jeho slov tehdejší kralupský starosta návrh zamítl s odůvodněním, že žádná další ničivá povodeň už nepřijde. Přesto byla studie nakonec dopracována do úrovně projektové dokumentace.
Neutěsněné kanály
V roce 2013, kdy povodeň město Kralupy opět zasáhla, vyvstal nový problém, kvůli kterému je prodloužená doba zahájení realizace protipovodňových opatření. Do areálu Technických služeb města tehdy pronikla voda, pravděpodobně neutěsněnými kanály, jež patřily továrnám, které tam původně stály.
V nejbližší době se bude projednávat, jakým způsobem kanály utěsnit, aby bylo možné projektovou dokumentaci předložit stavebnímu úřadu.
„Potřebujeme, aby bylo ukončeno stavební řízení. Ve chvíli, kdy bude ukončeno, můžeme požádat Ministerstvo financí o uvolnění peněz, které byly přiděleny našemu městu na protipovodňová opatření," připomněl Ladislav Berit.
Realizace protipovodňových opatření bude stát 245 milionů korun a od zahájení by měla trvat přibližně dva roky.
Záplavová území
Původní studie řešila pět záplavových území. Patřilo mezi ně okolí Zákolanského potoka a po dvou lokalitách na pravém a levém vltavském břehu.
„Během vyhodnocení náročnosti jsem ovšem musel pátou lokalitu, tedy ulici Vltavskou, vypustit. Na samém začátku jsme museli splnit určitá kritéria, která vycházela z toho, jaké byly způsobené škody po povodni v roce 2002 a jaké budou náklady na realizaci protipovodňových opatření.
Protože je v ulici Vltavská řídké osídlení a velká plocha, původně záplavová lokalita nevyhovovala daným kritériím," vysvětlil zastupitel města Ladislav Berit důvod toho, proč musela být ulice Vltavská ze studie vypuštěna.
Železobetonová stěna
Protipovodňová opatření budou vystavěna v podobě zemních valů, které budou zpevněné železobetonovou stěnou, jež zároveň zabrání pronikání vody.
Tato stěna vystoupí nad samotnou hráz a bude plnit funkci zábradlí. Zemní valy se zatravní.
„Sklon svahů valů je přirozený a nebude tedy nijak rušivě působit v místní krajině. V budoucnu bych si také přál, aby na koruně hráze vedla cyklostezka a promenáda," uvádí Ladislav Berit.
V některých místech bude hráz přerušena a nahradí ji mobilní hrazení. To se využije na místech, jakými jsou přejezdy silnic nebo plánovaný podchod pod nájezdem na most v blízkosti kralupské léčebny pro dlouhodobě nemocné.
