Monument ve formě křížového kamene byl slavnostně odhalen v Husově parku. Památníku požehnal kardinál Dominik Duka, zúčastnil se i velvyslanec Arménie v ČR Ašot Hovakimijan a další hosté.

Kralupy nad Vltavou se tak připojily k dalším městům po celém světě, kde je toto typické arménské umělecké dílo umístěno.

Zahájení stavby obchvatu Mělníka.
Začala stavba druhé části obchvatu Mělníka. Pojede se po ní v roce 2023

Iniciátorem celého projektu je Telman Nersisjan, rodák z Arménie, který ale celý svůj život žije v Kralupech nad Vltavou. Jeho rodiče uprchli ze země zmítané válkou v roce 1993, když mu bylo pouhých osm měsíců. Nersisjan nechal dílo na své náklady v Arménii vyrobit, následně zajistil jeho transport a umístění v kralupském parku.

„Arménská genocida se, ač to na první pohled není zřejmé, dotýká i nás tady v České republice. Armény a Čechy pojí velice podobná historická zkušenost. Pod pojmem arménská genocida si totiž můžeme představit stejné hrůzné praktiky, které používali nacisté za holokaustu,“ vysvětlil Nersisjan.

„I proto bych si přál, aby křížový kámen stanul po boku dalších kralupských památek, jako jsou památník mistra Jana Husa nebo pomníky světových válek. Aby se stal součástí kralupské kultury a mementem zločinů a zbytečně ztracených lidských životů, kterým je třeba do budoucna zabránit,“ řekl Nersisjan.

Změnily se kralupské ulice v průběhu tří různých století?
RETRO: Změnily se Kralupy během tří různých století? Posuďte sami

Systematické zabíjení a deportace arménského obyvatelstva začátkem 20. století osmanskými Turky uznávají za genocidu desítky států, včetně České republiky. Americký prezident oficiálně označil tyto zločiny za genocidu letos v dubnu. Jeho předchůdci se používání termínu obávali kvůli obavám z reakce spojeneckého Turecka. "Jsem rád, že český parlament po mnohaletém úsilí přijal prohlášení a Česká republika uznala deportace a masakry arménského lidu za genocidu. Kéž je naše modlitba za arménské oběti i současné obyvatele Arménie," řekl arcibiskup Dominik Duka.

Zdobené kamenné stély s křížem, tzv. chačkary, se v Arménii tesají již přes tisíc let. Právě u nich si arménské komunity po celém světě každoročně 24. dubna připomínají výročí genocidy.

Místostarosta města Libor Lesák připomněl, že město Kralupy už v 90. letech zrekonstruovalo soubor městských bytů, které poté nabídlo válečným uprchlíkům právě z Arménie.