„Ovšem týden potom, co jsme je tam dali, je už někdo stihl počmárat,‟ říká Martin Braunšveig, referent ochrany přírody z mělnického Odboru životního prostředí a zemědělství, s tím, že moc jiných prostředků, jak obyvatele v tomto směru poučit, odbor nemá. „Všichni víme, že se ptáci dokrmují zrním, a ne potravinami pro lidi. Lidé by se měli řídit pravidly, které jim město jako majitel pozemků nastavuje,‟ dodává Martin Braunšveig. Podle něj by lidé měli ptáky dokrmovat hlavně v zimě. „V období vegetace by ale obyvatelé ptáky krmit neměli. Učí pak zvířata být závislí na potravě, kterou jim dávají,‟ doplňuje referent.

Že pečivo není pro ptáky zcela vhodné, potvrzuje také mělnický ornitolog Petr Lumpe z České společnosti ornitologické. Přiznává však, že v malém množství zvířatům takové potraviny neškodí. „Jeden čas se brojilo proti tomu, aby se krmili vodní ptáci houskami a chlebem. Bylo to odůvodněné tím, že si zvířata na tuto potravu zvyknou a chybí jim pak spousta dalších látek, ale to bude asi lokální problém,‟ říká ornitolog s tím, že když někdo hodí například labutím kus suchého chleba nebo suché housky, celkem se nic neděje. „Nesmí se ale jednat o čerstvé pečivo. Zvířata pak mohou mít střevní problémy,‟ dodává Petr Lumpe.

Problém s dokrmováním ptáků v létě pak vidí v tom, že zvířatům více hrozí přenos různých parazitů a nemocí. „Doporučuje se třeba na měsíc nebo na dva krmení vysadit a krmítko vydenzifikovat, v některých případech většinou stačí, že se nechá prázdné na sluníčku. Všechny mikroorganismy by se tak měly zničit,‟ vysvětluje ornitolog a dodává, že lze s krmením přestat například přes letní prázdniny a znovu začít v září. V poskytování potravy ptákům v parcích a u řek jinak žádný hlubší význam z hlediska pomoci s přežitím nevidí. Shledává v tomto zvyku ale jiná pozitiva. „Při krmení ptáků ve městech lidé získávají pocit, že zvířatům pomáhají. Mohou se na ně přitom podívat zblízka a děti ke ptákům pak mají lepší vztah,‟ popisuje Petr Lumpe.

Větší problém ovšem v Mělníku představuje krmení nutrií. „Jde o nechtěný druh. Není totiž geograficky příbuzný naší společnosti,‟ říká Martin Braunšveig s tím, že lidé sice tato zvířata krmí, ale odbor nepodporuje, aby měla v blízkosti autobusového nádraží své teritorium. „Občané jsou na to však zvyklí, a tak to dělají. Krmení nutrií je zakázané, protože taková strava pro ně není vhodná,‟ podotýká Martin Braunšveig.

Jiří Štraub