Mělník ve spolupráci s Gymnáziem Jana Palacha a Mělnickým kulturním centrem pořádá ve středu 16. ledna vzpomínkovou akci Pocta Janu Palachovi. Pietní akt proběhne ve 14 hodin u památníku v Jungmannových sadech. Akce pokračuje v 15 hodin v obřadní síni radnice vernisáží k výstavě Jan Palach 69 a uvedením nových publikací Pocta Janu Palachovi 2009-2019 a Spolužák Jenda.

Vzpomínková akce je připravena v sobotu 19. ledna ve 14 hodin i ve Všetatech v sále bývalého kina. Program zahájí slavnostní proslov Polany Bregantové, dcery sochaře Olbrama Zoubka. Na závěr akce následuje pěší pouť na všetatský hřbitov.

Jméno Jan Palach zná prostřednictvím jeho protestu proti potlačování svobod po okupaci Československa téměř celý svět.

Jan Palach se narodil v Praze v roce 1948. Pocházel ze Všetat, kde vyrůstal. V Mělníku vystudoval gymnázium, které v současné době nese jeho jméno. V roce 1968 se dostal na druhý pokus na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kam nebyl přijat dva roky předtím pro svůj živnostenský původ, i když uspěl při přijímacích zkouškách. V říjnu 1968 získal povolení vycestovat do Francie, která jej pravděpodobně silně ovlivnila. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci Sovětským svazem. Neviděl však žádný významný pokrok a pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci, která by probrala společnost z rezignace, do níž se postupně propadala. Politická situace republiky jej začala znepokojovat.

Ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 13.30 hodin se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým kabátem.

S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin v pražské Legerově ulici. Zde s ním byl natočen na magnetofonový pásek krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. Ve značných bolestech, kterými přes utišující léky trpěl, se v záznamu zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Svůj čin nenazval sebevraždou, ale akcí. Zemřel 19. ledna 1969 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

O tom, že čin Jana Palacha nebyl krokem zoufalého a nešťastného člověka, svědčí přepis rozhovoru natočeného ošetřovatelkou Zdenkou Kmuníčkovou, které Palach sdělil, že k tomu, aby se zapálil, potřeboval vztek.

Marta Dušková