Místní nemocnici opravil a vybavil během šesti měsíců právě Aleš Bárta společně s humanitární organizací Adra, českými sponzory a místní komunitou Adventistů. „V Africe totiž nemocnice nezřizuje stát. Zdravotní sestřičky tady taky neexistují," vyprávěl Marek Hilšer.

Pacientovi musí koupit zdravotnické potřeby příbuzní, kteří ho během léčby krmí, ošetřují a kompletně se o něj starají. Během léčby leží vedle lůžka pacienta na zemi. „Podle původních fotografií byste budovu a její vnitřní prostory na nemocnici rozhodně netipovali. O lékařském vybavení ani nemluvě. Před příjezdem české mise tuto nemocnici navštívilo průměrně 1,5 pacienta denně. Ostatní byli zvyklí chodit k místnímu šamanovi," vzpomínal na své první zážitky.

Po rekonstrukci se do péče českých lékařů svěřilo asi třicet pacientů denně. Výrazně se zvýšila kvalita lékařské péče. Aleš Bárta myslel i na to, aby pacientům bylo příjemně. Kolem nemocnice vytvořil krásnou květinovou zahradu.

Dost často zde vypínali proud, lékaři nahrazovali osvětlení při operacích čelovkami a petrolejovými lampami. Natáčel se tu film Doktor od jezera hrochů a ve filmu účinkovala sanitka, kterou potom používali lékaři v nemocnici.

Doktor Hilšer povyprávěl o některých svých pacientech. Pro evropské ženy bylo hlavně zajímavým tématem porod. Místní ženy nejsou zvyklé na lékařskou péči. „Jedna mladá šestnáctiletá žena po komplikovaném porodu chtěla po několika hodinách domů. Čeští lékaři jí odchod rozmlouvali, bylo totiž nutné podat jí antibiotika. Jedním ze zvyků této země je, že když žena porodí miminko, musí nejpozději do setmění sníst silný slepičí vývar."

Dalším z mnoha pacientů byl osmnáctiletý letý muž s Filariosou nohy. Onemocnění způsobené parazitem, k němuž se přidružila infekce dolní končetiny, jejíž rozšíření mohlo vést až k amputaci končetiny. Díky českým lékařům o nohu nepřišel.

S děsivým úrazem přišla mladá žena. Měla díru v pravé tváři. Podle fotografií nikdo z účastníků besedy nepřišel na to, jak ke zranění došlo. „Její manžel ji prokousl tvář," překvapil Hilšer všechny zúčastněné. Ženy v této zemi mají z pohledu Evropana nezáviděníhodnou pozici. „Temperament místních je velmi proměnlivý. Oproti nám se převážně usmívají, ale jsou schopní se i posekat mačetami," upozornil na černošskou náturu.

V nemocnici často vypínali proud, lékaři si při operacích svítili čelovkami a petrolejkami. Natáčel se tu film Doktor od jezera hrochů, ve kterém účinkovala sanitka, kterou potom používali lékaři v nemocnici.

Nezajímal se ovšem pouze o lékařská témata. Navštívil i místní školy, opravené z peněz českých sponzorů. I když jsou děti z chudých poměrů a běhají bosé, úsměv z tváří jim rozhodně nemizí. Na jedné z mnoha promítaných fotografií přítomné dojala ta, na které si děti postavily autíčka, která měla kolečka z konzerv a drátků.

Dokonce i personál domova pro seniory ochotně diskutoval s doktorem Hilšerem na téma zdravotnická péče v Česku. Na závěr lékař přislíbil, že se znovu vrátí a zazpívá v místní kapli.