Sčítání zvěře 
v revíru Honebního společenstva Velký Borek šéfoval tamní hospodář Robert Paprčka. Podle něj zvěř v jednu chvíli sčítají myslivci po celé republice, aby se vyhnuli jejímu přebíhání do jiných honiteb, a tím i velkým nepřesnostem při každoročním sčítání. Letos do boreckého revíru vyrazilo dvanáct myslivců.

Jakým způsobem se vlastně zvěř sčítá?
Uděláme rojnici, abychom honitbu co nejvíce pokryli a pokud možno ji z větší části projdeme. Ještě předtím ale určíme zásady sčítání.

A jaké máte zásady ve vaší organizaci?
U nás každý myslivec počítá tu zvěř, která proběhne kolem něho po pravé straně. Každý má u sebe papírek, na který doplní počty. A nakonec se sejdeme a uděláme konečný součet.

Celý revír ale nikdy neprojdete, jak tedy zjistíte, kolik je zvěře celkem?
Ano, spoustu míst, jako jsou například zahrady a části lesů, jsme neprošli. Existují ovšem koeficienty, jimiž přibližný stav zvěře spočítáme.

A co následuje potom?
Pak výsledky předáme na kraj. Z nich se určuje, kolik zvěře má zůstat nastálo a kolik kusů je nutné odlovit.

Jak je to tedy u vás se zvěří, je jí dost?
Mohlo by být i víc. Zajíců je u nás podle propočtů ke čtyřem stům, což je každý rok podobné. Letos se chystáme jejich počty navýšit, takže dokoupíme asi dvacet ramlic, abychom sem dostali novou krev. V letošním roce je ani nebudeme střílet, necháme je v klidu. Co se týče bažantů, tak těch je tady kolem sta kusů, ale i ty letos posílíme, vypustíme do volné přírody deset hnízd, v nichž je vždy deset slepic a jeden kohout.

A srnčí?
Té jsme na poli viděli asi sto třicet kusů a koeficienty počet ještě o zhruba padesát procent zvednou. A dančí je u nás zastoupeno kmenovým stavem kolem třiceti kusů, jsou ale chvíle, kdy jich na poli vidíme třeba sto. Stahují se k nám, protože hodně přikrmujeme.

Co se týče dokupování zvěře, nebojíte se nějaké nákazy, třeba tularemie u zajíců?
K žádné nákaze by dojít nemělo, protože jde o oficiální chovy s veterinárním osvědčením.

Jak je to u vás se škodnou?
Té je dost, jako všude. Nejhorší jsou divoká prasata a lišky. Prase má výborný čich, takže dokáže najít například mladé srnčí, vajíčka nebo malé bažanty, které zlikvidují. Škodná se proto musí tlumit.

Robert Paprčka - Je mu 56 let, bydlí v Mělníku, vystudoval vysokou školu lesnickou, podniká v oboru zakládání okrasných zahrad a zavlažovacích systémů, je hospodářem Honebního společenstva Velký Borek, mezi jeho záliby patří myslivost a sport, věnuje se lyžování, snowboardingu, rád si zahraje volejbal, fotbal i hokej.