Už v září o sobě centrum, které spadá pod Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, dalo vědět, když na světlo vyšla zpráva o možnosti léčby dosud neléčitelné Huntingtonovy choroby (HD) pomocí genové terapie. Metoda se testovala právě v liběchovském centru, které spolupracuje s Kalifornskou univerzitou v San Diegu. Výsledky byly vynikající a metoda vstoupila následně v USA do klinického testování na pacientech.

Nyní přišli vědci z Liběchova s prohlášením, že jsou schopni potlačit také amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), jež napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí těla.

V lednu i v únoru roku 1985 – přesně to bylo 7. až 12. ledna a následně ještě 11. až 13. února – přišly takové mrazy, že v tehdejším Československu hrozila situace, již dnes nazýváme blackout: totální výpadek dodávek elektřiny.
Pohlednice z minulosti: V mrazech elektrárna vypadla. Když jí bylo nejvíc třeba
Ilustrační foto.
V Mělníku se letos opraví tři mosty

PIGMOD se zaměřuje na chov miniprasat, do jejichž genetické informace se začleňují mutované lidské geny, které mají na svědomí neurodegenerativní a neurozánětlivé choroby. Prasata mají více shodných znaků s člověkem než třeba laboratorní myši, proto vznikl jedinečný biomedicínský model. „Pokusy na HD i na ALS mají jedno společné – vypracovat léčbu dosud neléčitelných neurodegenerativních chorob. V obou případech pokusy na biomedicínském modelu miniprasete směřují ke genové terapii,“ uvedl šéf centra Jan Motlík.

Metodu nyní čeká schvalování americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. O výsledcích by mělo být jasno na podzim, nejpozději pak v příštím roce. Jelikož je však mutací, které vedou k projevům ALS více, nemohou být úspěšně léčeni všichni pacienti.

Ilustrační foto.
Cyklostezka bude dokončena v polovině roku