Žlutočerný kouř vycházející z komínů některých rodinných domků ve Vavřinči trápí místního občana, který si kvůli zachování únosných sousedských vztahů nepřeje být jmenován. Už delší dobu je znepokojený z dýmu valícího ze z komínů jeho sousedů, kteří své domy vytápějí zřejmě nekvalitními tuhými palivy. „Je to strašné, zvlášť při současné inverzi. Vždyť se nedá jít s dětmi ani na procházku. Z komínů některých lidí vychází každou chvíli páchnoucí dým podivných barev,“ rozčiloval se obyvatel Vavřinče.

Nejen Vavřineč ale stále marně čeká na plynofikaci, ekologické typy topení přitom pro řadu lidí není finančně dostupné. Proto se mnozí z nich uchylují k topení nekvalitními levnými topivy, ke kterým se pravděpodobně přidávají i odpadky. Například plasty jsou sice výhřevné, ale na ovzduší, které všichni ve vesnici dýchají, mají velice negativní vliv.

Také v obcích, které jsou plynofikované, se ale někteří obyvatelé vracejí kvůli stále rostoucím cenám zemního plynu a elektřiny k topení tuhými palivy.
Patří mezi ně i Petr Váňa z Mělnicka, na svou obhajobu však tvrdí, že na ekologické vytápění nemá dostatek prostředků. „I samotné uhlí je drahé, natož abych topil elektřinou nebo plynem,“ vysvětlil.

Co bude následovat? V současné krizi je důvod k obavám. Lidé totiž budou muset šetřit stále více.
I když některá města přispívají majitelům nemovitostí jednorázovými částkami na pořízení ekologického vytápění, je to při pořizovacích cenách i sumách za energie jen malá náplast.

Například Mělník na ekologické vytápění přispívá sedm tisíc korun. Podle vedoucího odboru životního prostředí Ctirada Mikeše si ročně o tento příspěvek zažádá dvacet až pětadvacet lidí. „V poslední době však zájem o ekologické vytápění klesá, a to především kvůli výraznému zdražení plynu i elektřiny,“ dodal Mikeš.

Zájemci o přírodě prospěšnější vytápění mohou o podobný příspěvek zažádat také u Státního fondu životního prostředí, které přispívá na topení biomasou, tepelná čerpadla či solární systémy. Ani tam však výška dotace není nikterak závratná.

Neekologické vytápění působí problémy hlavně v chladném počasí, kdy vzniká inverzní počasí, ve kterém především v aglomeracích zůstávají v ovzduší škodliviny. Mezi ty nebezpečné patří oxid siřičitý, který vzniká také ze spalování uhlí. Působí velice dráždivě a při vysokých koncentracích může zhoršit plicní funkce. Právě návrat k topení uhlím způsobuje tak vysoký výskyt oxidu siřičitého v malých obcích.

Další škodlivé látky, které vznikají i z domácích topenišť a které dýcháme, jsou suspendované částice frakce PM 10 a PM 2,5. Ty mají nejhorší dopad, snižují imunitu, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Zvýšené koncentrace přispívají i ke kardiovaskulárním chorobám a akutním trombotickým komplikacím. Při dlouhodobém působení způsobují i respirační onemocnění, snižují plicní funkce a zkracují délku života.

Dalším zdrojem kontaminace ovzduší je oxid uhelnatý, který vzniká nedokonalým spalováním fosilních paliv, například uhlí. Oxid uhelnatý působí bolesti hlavy, snižuje pozornost a omezuje kapacitu krve pro přenos kyslíku.