Památce Jana Palacha a Ryszarda Siwiece, kteří se nezávisle na sobě upálili na protest proti sovětské okupaci, se do Jungmannových sadů ve čtvrtekodpoledne přišli poklonit nejen obyvatelé Mělníka a Palachových Všetat, ale také velvyslanci Polska, Francie a Maďarska.

Polský velvyslanec Jan Pastwa připomněl oběť, kterou několik měsíců před upálením Jana Palacha přinesl Polák Ryszard Siwiec.

„Když se dozvěděl o invazi do Československa v roce 1968, nedokázal se s tím smířit. Nemohl přenést přes srdce násilí, jehož se v sousední zemi dopouštěla i Polská lidová armáda,“ prohlásil na pietním setkání Pastwa a dodal, že se Siwiec ještě toho roku v září vypravil na varšavský stadion Desetiletí, kde se v tu dobu za účasti nejvyšších představitelů komunistické strany konaly celostátní dožínkové slavnosti. Na tribuně se polil hořlavinou a podpálil.

„Jeho čin ale mnoho lidí nevidělo, protože ho ze stadionu vzápětí odvezla státní bezpečnost. Veřejnost se o jeho oběti dozvěděla až po dlouhých pětadvaceti letech,“ připomněl velvyslanec Polska.

Pastwa také řekl, že je velice vděčný, že v České republice není Siwiecova oběť zapomenuta a Mělníku poděkoval za každoroční pořádání pietní vzpomínky.

Mělnický starosta Ctirad Mikeš ve svém projevu uvedl, že ho čin všetatského rodáka Jana Palacha provází celým životem. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se totiž na pražském Václavském náměstí upálil přesně v den jeho svátku, na Ctirada.

„U příležitosti svých jmenin si vždy vzpomenu na tento čin, který se vymyká běžnému chápání. Když ale dojde k diskusi o Palachově oběti, vždy říkám, že je třeba ji posuzovat z pohledu k době, ve které k ní došlo,“ připomněl mělnický starosta.

Mikeš zároveň vyjmenoval mnoho dalších lidí, kteří ze sebe na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti udělali před Palachem nebo po něm živou pochodeň.

Připomněl například pivovarského dělníka Josefa Hlavatého, který se ze stejných důvodu jako Jan Palach podpálil u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Plzni nebo Jana Zajíce.

„Od ledna do dubna roku 1969 se o sebeupálení pokusilo šestadvacet lidí, sedm z nich z zemřelo,“ zdůraznil Mikeš a poznamenal, že by se čtení seznamu jmen ostatních živých pochodní mělo stát součástí každoročního pietního aktu v Jungmannových sadech.

Pietní akce se vedle zástupců města Mělníka a Polského institutu v Praze, kteří se na pořádání vzpomínky podíleli, zúčastnili také představitelé Společnosti Jana Palacha ve Všetatech Lumír Horák a Miroslav Pavlík, zástupci české vlády nebo studenti mělnického gymnázia, které na počest všetatského rodáka nese jeho jméno.