Byla práce učitelky vaším vysněným povoláním?
Vždycky jsem toužila být novinářkou. Během studia na gymnáziu jsem však působila jako pionýrská vedoucí a v tomto okamžiku se vše změnilo. Práce s dětmi mě naplňovala a nakonec jsem tedy šla na pedagogickou školu a koníček se stal mým zaměstnáním. Jelikož však píši do našeho školního časopisu, tak se vlastně mé tehdejší vysněné povolání stalo mým koníčkem.

Kde všude jste během své kariéry učila?
Začínala jsem v domově dětí a mládeže, to bylo ovšem pouze na začátku mé kariéry, poté jsem již působila pouze ve školství. Nejdříve jsem učila v Dolních Beřkovicích a nyní už jsem více jak 20 let na Základní škole Jindřicha Matiegky.

Když porovnáte současné děti s těmi, které jste učila dříve, pozorujete rozdíly?
Mám pocit, že současné děti se příliš učit nechtějí. Neradi dělají nějaké věci navíc. Ve škole se ještě nechají určitým způsobem motivovat, ale jenom pár z nich je ochotno udělat něco i ve volném čase, což mě moc mrzí. Současná doba však bude vyžadovat zejména komunikaci, asertivitu, empatii a počítačové znalosti.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase?
Převážně trávím čas se svým vnukem. Velmi ráda také čtu, především psychologické romány a odbornou literaturu, ve které stále nacházím nové věci, které bych s dětmi mohla dělat. Také ráda cestuji, chodím do divadla a setkávám se s přáteli.