„Nejvíc mě baví kreslení, především tvořivá práce a barvy, a když se to pak všechno skloubí se zahradnickou prací," říká usměvavá studentka třetího ročníku Vyšší odborné školy České zahradnické akademie v Mělníku Mariana Tomková.

Její projekční práce zaměřené na krajinářskou a zahradní tvorbu byly k vidění na čtrnáctém ročníku výstavy studentských prací, která už patří mezi tradice školy. Dalších několik desítek pečlivě připravených návrhů tam představili její stejně staří i mladší spolužáci.

Své představy přenesla Mariana Tomková na papír především ve svém projektu zahrady u rodinného domu. „Je to spíš moje vysněná zahrada, kterou bych jednou chtěla mít," vysvětluje studentka z Prahy a jedním dechem dodává: „Bydlíme sice v rodinném domku, ale jak se říká, kovářova kobyla chodí bosa. Takže zahradu nemáme nic moc a navíc máme psa, který ničí, na co přijde."

Nápady zatím realizuje na zahradě své sestry a sestřenice. „Zatím je to jen v rodině," říká Mariana Tomková.

Ve svém projektu zaměřeném na plochy kolem individuální zástavby zvolila použití takzvané nepravidelné křivky.

„Je sice obtížnější na rýsování, ale zase je víc přírodní, nic pravidelného. Použila jsem zvláštní stavby, které jsem si sama navrhla. Jednou z nich je atypický altán se zatravněnou střechou, je pobytový s francouzskými okny," popisuje studentka, která před vyšší odbornou školou absolvovala v Mělníku i čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou.

V přírodním duchu v projektu pokračovala. Namísto cizích dřevin vybrala typické domácí. „Mám tam i solitérní strom, pod nímž je lavička. Úplně jsem se na ní viděla, jak tam sedím pod košatou korunou. Kolem domu pak vede další architektonický prvek, a to loubí s popínavými dřevinami," líčí část své práce dvaadvacetiletá Pražačka, která touží být krajinářským architektem.

Ale jak se vlastně na mělnickou zahradnickou školu dostala? Táhlo ji tam hlavně kreslení. „Měla jsem v úmyslu dělat něco tvořivého, květiny mě tehdy nijak zvlášť nezajímaly. Ke kreslení jsem se dostala právě už na střední a začalo mě moc bavit, takže jsem pokračovala ještě ve studiu na vyšší škole. Navíc se mi nechtělo jezdit studovat třeba na druhý konec republiky. Tady byli známí lidé, známé prostředí…," chválí své setrvání na mělnické zahradnické akademii.

Zahradníka v rodině nemá. Maminka je učitelka a tatínek truhlář. A právě od něho se při své práci inspirovala. Protože ji životem díky němu provází vůně dřeva, tento přírodní produkt používá i ve svých projektech. „Rozhodně bych se chtěla vyhnout nerezu nebo plastu, to mi není zrovna blízké," pokračuje Mariana Tomková.

Ve volném čase se prochází starými parky po celém Česku. „Zakresluji si, kde už jsem byla a kam chci ještě vyrazit," doplňuje studentka z hlavního města, mezi jejíž nejoblíbenější dřeviny patří jírovec maďal. Ten si zamilovala hlavně díky jeho krásným květům.

Marianě Tomkové je 22 let, žije v Praze, vystudovala čtyřletý obor České zahradnické akademie v Mělníku, kde pokračuje ve studiu na vyšší odborné škole, nyní je v posledním, třetím ročníku. Po absolutoriu se chce vydat na studium zahradní a krajinářské tvorby na České zemědělské univerzitě v Praze. Mezi její záliby patří kreslení, turistika, ráda se prochází hlavním městem a historickými parky.