A kdyby jí tehdy někdo řekl, že z ní za pár týdnů bude druhá nejdůležitější osoba ve vedení Neratovic, asi by si ťukala na hlavu.

Přesto se takřka nemožné stalo realitou a dvojnásobná maminka, která se celý svůj profesní život zabývá účetnictvím, před necelým měsícem usedla do křesla určeného pro místostarostu nebo spíš místostarostku města.

Do voleb jste šla z devátého místa na kandidátce hnutí Neratovice jinak. Čekala jste vůbec, že se dostanete alespoň do zastupitelstva?
Říkala jsem si, že by to bylo pěkné, ale ve skutečnosti jsem nepočítala s tím, že by to opravdu mohlo vyjít.

Proč jste vlastně do voleb šla?
Byla to víceméně náhoda, oslovila mě starostka, jestli bych se nepřidala na kandidátku. Začala jsem si proto zjišťovat, jak to bylo před čtyřmi lety a jaký má hnutí program. Velmi pozitivně jsem pak vnímala fakt, že Neratovice jinak jsou hnutím nezávislých kandidátů.

Na kandidátce jste byla na posledním zvoleném místě. Přesto jste to právě vy, kdo se nakonec stal pravou rukou starostky Lenky Mrzílkové. Nezaskočilo vás to trochu?
Musím přiznat, že s pozicí místostarostky jsem absolutně nepočítala. Ostatně i na prvních koaličních vyjednáváních, když se řešilo možné složení rady, jsem tu myšlenku odmítala. Ale nakonec jsem tady.

Co na vaši novou funkci říkají doma?
Fandí mi.

Máte za sebou dva roky působení ve finanční komisi města a bohatou kariéru účetní. Naposledy jste pracovala v místním Domě dětí a mládeže a také pro neratovickou Rybku, poskytovatele sociálních služeb…
S tou pořád tak trochu spolupracuji, ještě budu muset na konci roku udělat účetní uzávěrku.

Nicméně vaše pozice místostarostky je uvolněná, na rozdíl od Tomáše Hrodka, druhého místostarosty.
Ano. Teď jsem každý den na radnici, tak, jak je nutné. Třeba i do pozdního večera.

Vaše současná práce je náročná nejen časově, ale také obsahově. Už víte, jakou oblast budete mít především na starosti?
Protože rozumím financím, předpokládám, že budu mít na starosti hlavně tuto sféru. Nicméně zatím žádné konkrétní povinnosti nemám a spíš se rozkoukávám. Určitě si se starostkou a místostarostou ještě sedneme a úkoly si rozdělíme, v současné době ale teprve všechno vstřebávám.

Přesto už za sebou máte několik veřejných vystoupení a také týdenní záskok za Lenku Mrzílkovou v době její dovolené.
Jak se říká, spadla jsem do toho rovnýma nohama. Všichni za mnou chodili, že potřebují můj podpis. Byl to zvláštní pocit, nejsem na takové situace zvyklá.

Nejspíš vás v nejbližší době čekají i různá odborná školení, že?
Ano, na jednom semináři už jsem byla a čekají mě další. Budu se snažit vybírat si takové, které pro mě budou přínosem. V tom si nechám poradit od starostky, která ví, které semináře stojí za to navštívit. A navíc bychom v lednu rádi uspořádali také seminář pro místní zastupitele – nováčky.

Jste místní, v Neratovicích žijete skoro celý život. Co byste ve městě ráda změnila nebo zavedla?
Za uplynulé čtyři roky se v Neratovicích událo opravdu hodně změn, prokouklo to tady a město je o hodně hezčí, než bývalo. Nicméně si myslím, že tu chybí nějaké zázemí pro mládež. Školky a dětská hřiště pro malé děti už jsou po rekonstrukcích, ale mladí tu nemají žádné místo, kde by se mohli setkávat, aniž by jim někdo vyčítal, že jsou moc hluční nebo že sedí, kde nemají. Zatím nemám konkrétní představu, jak by takové místo mělo vypadat, ale je to jedna z věcí, na kterou bych se ráda zaměřila.

VIZITKA
Pětatřicetiletá Markéta Rajchertová pochází z Neratovic, kde také strávila převážnou část svého života. Je absolventkou bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, poté pracovala jako účetní. Do komunální politiky se poprvé zapojila před dvěma lety, kdy se stala členkou finančního výboru. Ve volbách kandidovala za hnutí Neratovice jinak, z deváté pozice se dostala až na post místostarostky. Je vdaná a má dvě dcery, jejím velkým koníčkem je sjezdové lyžování.