Martina Melicharová pochází ze severní Moravy, deset let byla doma v Mladé Boleslavi, teď bydlí spolu s manželem v Radouni u Vysoké Libně. Původně sice měla být prodavačkou, po škole ale prošla řadou různých povolání. Dálkově studovala, aby měla maturitu, a v posledních letech je na volné noze. Pro manželovu firmu i další podnikatele dělá administrativní práce.

A právě loučení se střední školou nasměrovalo Martinu Melicharovou k její dnešní zálibě. Když ji totiž chtěl tatínek koupit za maturitu dárek, řekla si o šicí stroj. „Tři roky pak ležel ve skříni, moc se mi do šití nechtělo, ani jsem nevěděla, jak s ním přesně zacházet. A pak jsem si náhodou koupila časopis věnovaný začínajícím hobby švadlenkám," vzpomíná na podzim před třemi lety.

Časopis Marina Martinu Melicharovou nadchl: „Bylo tam několik věcí, například látkové zvířátko, deka nebo kabelka, s podrobnými návody s fotkami, kde to šlo hezky krok za krokem. Další číslo jsem si nechala schovat a pak už jsem měla předplatné. Ivaně a Vojtěchu Havelkovým, kteří ho vydávali, vděčím za to, že šiju."

Šicí stroj ale ani tehdy ze skříně nevytáhla. „Půl roku jsem kupovala látky, výztuže, karabinky, nůžky, řezáky a spoustu dalších věcí… Až když už jsem měla doma zásoby a k tomu sedm časopisů, položila jsem naslepo pěst ne jednu ze stránek a začala šít látkového slona." Pak už byla na řadě kabelka. A další záhy následovaly. Stejně jako patchworkové deky a polštáře.

A Martina Melicharová dostala další šicí stroj. Ten maturitní totiž neuměl prošívat, což je u patchworku zásadní vada. „Tohle jsem dělala už na quiltovacím stroji," ukazuje Martina kabelku s nádherně vyšívanými díly. Nadšení z dokonalosti stroje slábne, když vysvětluje, že dokáže šít jen rovně. Ta dokonalost je v jejích rukách.

S kabelkami, kterých už ušila hodně, se nerada loučí. „Nakonec ze mě ale skoro všechno někdo vytáhne," směje se.

Na kurz ve Vysoké Libni, kde se o své zkušenosti bude dělit se ženami, které mají chuť pustit se do šití kabelky, se těší. „Zatím jsou přihlášené dvě zájemkyně ze Mšena, ale ještě je čas, kurz se koná 18. května. A i kdybychom tam byly jen tři, nevadí," říká Martina Melicharová, která pro začátečníky připravila jednoduchou kabelku. I tak jí prý ale dílo trvá i s přípravou pět hodin. „Na kurzu to půjde rychleji, základy už přinesu nastříhané," vysvětluje.

Látky na povrch kabelek si ale dámy vyberou samy z jejích zásob. Jde o americké látky se zajímavými motivy. „Zkoušel jsem šít i z českých látek, když jsem ale hotové věci tahala z pračky, bylo to zklamání. Americké látky jsou sice nákladnější, ale nesrážejí se ani neztrácejí barvy," říká Martina Melicharová.

VIZITKA
Martina Melicharová pochází ze severní Moravy, už dlouhá léta je ale doma ve středních Čechách, nejdříve v Mladé Boleslavi, teď v Radouni u Vysoké Libně. Žije tam s manželem a zvířaty, dvěma psy, čtyřmi kočkami, králíky… Vyučila se prodavačkou, později si dálkově udělala maturitu. Prošla řadou různých profesí, nyní pro manželovu firmu a další podnikatele dělá administrativní práce. Její životní zálibou je šití, zejména kabelek a patchworkových dek.