Dva lezci mělnických profesionálních hasičů se v polovině letošního srpna vrátili z Itálie, kde se pokusili zdolat vrchol jedné z nejkrásnějších a nejpopulárnějších hor starého kontinentu, Matterhornu.

Společně s Jiřím Valouškem a Jiřím Zajíčkem se na náročný výstup vydali i jejich kamarádi a kolegové Jan Brian a Roman Fořtík. Ti jsou také lezci, ale u podnikových hasičů v neratovické Spolaně.

Než se vypravili na horu tyčící se do výšky 4478 metrů nad mořem, zdolali cvičně nejvyšší horu Rakouska Grossglockner.

„Potřebovali jsme se trochu aklimatizovat. Když jde totiž člověk z nížiny hned ke čtyřem tisícům metrů, bolí ho hlava a může mu být i špatně od žaludku. Proto jsme na Grossglockneru i přespali, aby si naše těla zvykla na tu výšku," říká Jiří Valoušek a dodává, že po úspěšném výstupu na vrchol rakouské hory se začali připravovat na náročnější podnik.

Na Matterhorn se dá vydat buď ze švýcarského Cermatu, odkud je to podle mělnického lezce Jiřího Valouška jednodušší, nebo z italské Cervinie. „Z italské strany je to spíš o lezení, jsou tam i konopná lana, je to zajištěné. Ale i tak tam záchranářský vrtulník létá několikrát denně. Nemusí zrovna někdo spadnout, ale nemá prostě sílu sejít zpátky dolů," vysvětluje hasič.

Lezci z Mělnicka, kteří se v rámci své služby často vydávají do náročných záchranných akcí, dobře věděli, co je v horách čeká.
„Někteří lidé, kteří často nemají zkušenosti ani fyzičku, si prostě zaplatí horolezeckého průvodce, aby je dovedl na vrchol. To se ale pokaždé nepodaří. Nahoře se může stát cokoli, proto je také důležité mít dobré pojištění, protože když vzlétne vrtulník, není to nic levného," vysvětluje Jiří Valoušek, který se s kamarády při stoupání na Matterhorn zastavil první večer v horské chalupě, kde přespali. Byla to pro ně druhá aklimatizace. Na Matterhorn vyšli z italské Cervinie.

„Pak jsme vystoupali do výšky nějakých 3800 metrů, kde byla další záchranná chalupa. V ní spí najednou zhruba šedesát lidí," přibližuje lezecký instruktor mělnických hasičů.

Na plynovém vařiči stál velký hrnec, do kterého lezci nasekali kusy ledovce a připravili pro všechny horkou vodu na přípravu jídla nebo čaje.

„Každý tam vstává jindy. Budíky tam zvonily od nějakých dvou do čtyř. My jsme vstávali mezi prvními, ale když jsme vyšli ven, bylo nasněženo a mrzlo. Cesta k vrcholu se pro nás v podstatě zavřela. Nikdo nechtěl riskovat, i průvodce říkal, že je to dost nebezpečné," líčí nepříliš radostný konec výstupu Jiří Valoušek, který loni zdolal vrchol Mont Blancu, který je v téměř pětitisícové výšce. „Příští rok bych se rád na Matterhorn vrátil a zkusil to znovu. Bavili jsme se také o tom, že bychom mohli vyrazit na kole do Švýcarska a pak vylézt na Eiger, jehož vrchol je ve skoro čtyřech tisících metrech. Kamarádi mluvili ještě o Kavkazu, ale to už je o něčem jiném," doplňuje jeden ze čtyř odvážných lezců z Mělnicka.