Na startovní čáře se opět sešla zhruba stovka nadšenců v roztodivných kostýmech i rádoby v civilu, aby mezi sebou poměřili síly při běhu na lyžích po kluzkých kočičích hlavách. Na trati je přitom čekalo zdolávání laviny z větví stromů, pití piva a hod tenisákem na cíl.

Zúčastnit se závodu přišli nejen místní, ale také přespolní. Někteří běžci totiž do města nad soutokem Labe s Vltavou dorazili až z Krkonoš! Nejen oni jistě ocenili, že ani letos při finále nechyběla v prostoru startu a cíle hromada sněhu…

Účast, zejména ta divácká, byla bohužel poznamenaná poměrně proměnlivým počasím. V průběhu odpoledne se na účastníky snášely dešťové kapky a ovanul je studený vítr, nechyběly však ani sluneční paprsky, přestože jich nebylo mnoho.

Teplé oblečení se hodilo

Jedna z pravidelných účastnic Katka Švihlová, která startovala za tým Ruce nohy u kamen v teplých podkolenkách, teplákové soupravě a kulichu, si volbu oblečení pochvalovala. „Dneska se to teplé oblečení docela hodilo," poznamenala.

Na trati o diváckou přízeň i o co nejlepší časy kromě ní bojoval například tým složený z japonských gejš, miminka z Kojeneckého ústavu, Upíři nebo třeba Kurvy a faráři.

Obhájci ostrouhali

Obhájci prvenství z loňského roku tentokrát na nejvyšší stupínek nedosáhli. Katka Švihlová, která se letos představila v kategorii mužů, přenechala zlatou medaili Zuzaně Dlouhé. A Vláďa Melichar se zase musel spokojit až s pátou příčkou, nejrychlejším závodníkem byl totiž Aleš Kvasnička.

Ačkoliv je Mělnická Jizerská 50 oblíbenou akcí, Miloslav Filipi se nechal slyšet, že by rád našel nějakého nástupce, jenž by od něj organizování závodu převzal. „Myslím to vážně, kdyby tu někdo takový byl, ať se mi ozve," nabádal návštěvníky. Jeho kolega Libor Havlák s ním ale nesouhlasil. „Nevěřte mu ani slovo, stejně by vám do toho akorát pořád kecal!"

Chlapy obdivuji, dát ta velká piva, na to nemám dost velký žaludek

Nejúspěšnější ženou ve dvaadvacetileté historii Mělnické Jizerské 50 je Katka Švihlová, vždyť od chvíle, kdy se poprvé postavila na startovní čáru, pokaždé skončila na stupních vítězů. Na kontě má těžko uvěřitelných a nejspíš nepřekonatelných devět prvenství a dvě třetí místa. Až letos, při své dvanácté a možná poslední účasti se musela sklonit před o mnoho rychlejšími soupeři.

Neměla se však za co stydět, stala se totiž první odvážnou běžkyní v historii, která se na start postavila po boku mužů. A v silné konkurenci se dokázala probojovat až do finále!

„Já jsem postoupit nechtěla. V rozběhu jsem si hlídala, abych nebyla mezi prvními čtyřmi. Pak se ale ukázalo, že náš běh byl hodně rychlý, takže ačkoliv jsem v něm skončila až osmá, do finále jsem se dostala," prohlásila krátce po doběhu, kdy s námahou vydýchávala náročnou trať a bezmála jeden a půl litru piva, jež musela v průběhu finále vypít.

Velká piva místo malých

Přestože jí organizátoři slibovali, že pro ni budou u pivní stolice připravené třetinkové kelímky jako pro všechny ženy, opak byl pravdou. Stejně jako její mužští soupeři dostala při každé povinné zastávce rovnou půllitr.

„To bylo strašné, vypít tolik piva na jeden zátah je neskutečné," kroutila hlavou. „Chlapy obdivuji, já na ta velká piva nemám dost velký žaludek," prohlásila a byla ráda, že se při posledním průjezdu slibované úlevy přece jen dočkala. „Naštěstí mi kelímek po třech vypitých deckách sebrali," vysvětlila.

Proč se vlastně Katka Švihlová rozhodla závodit letos s muži? „Už mě nebavilo pořád vyhrávat. Hlavně jsem ale měla strach, že mě nějaká jiná žena porazí. Ta možnost tu byla, to bych asi snášela hodně špatně," připomněla.

A jak to bude s její účastí v dalších ročnících? „Chtěla jsem se tu letos rozloučit, ale ještě to nemám úplně rozmyšlené. Uvidíme," nechala tuto otázku otevřenou.