Podle starosty města Ctirada Mikeše jsou stromy už dlouhou dobu v mizerném stavu. O četné kosterní větve, které byly suché, katalpy přišly už v minulosti. „Zásahy do korun stromů byly poměrně zásadní," vysvětlil starosta.

Všechny katalpy nepadnou k zemi ve stejné době. Kácení bude postupné podle toho, jak bude pokračovat stavba od Fibichovy k Bezručově. Příčinou je především vegetační doba, v níž se musejí do stromů pustit motorové pily. Mluvčí mělnické radnice Helena Vavřinová vysvětlila, že ke kácení nemohlo dojít v době vegetačního klidu, neboť město dostalo dotaci až v květnu a do listopadu musí být rekonstrukce ulice Kapitána Jaroše hotová.

Mělnická katalpová alej byla v plné síle ještě na sklonku devadesátých let minulého století. V následujících letech však některé stromy začaly skomírat. A zůstaly po nich jen pařezy.

Možná je dokonce umořili lidé z domů v ulici Kapitána Jaroše. Koruny katalp, které mají velké listy, jim totiž vrhaly na pozemky stín. „V létě si majitelé některých domů na stín stěžovali. Hynout pak začaly právě stromy, které byly jeho příčinou," poznamenal Ctirad Mikeš.
Kácení katalp nebude snadné, mají silné kořeny, které na některých místech dokonce zvedají povrch chodníku plný prasklin.

Deset letitých katalp, které musejí padnout, nahradí třiadvacet nových stromů. A opět katalp. Tentokrát se ale nevrátí na místa, kde by stínily pozemky u domů. „Chceme, aby měly šanci zůstat tam sto let," řekl mělnický starosta.

Mladé katalpy budou mít kmínky s obvodem čtrnáct až patnáct centimetrů a jejich výška přesáhne dva metry, aby jim vandalové nelámali koruny.

Co je to katalpa?
Exotické, nepřehlédnutelné, dlouhověké. Takové jsou katalpy, stromy, pocházející z teplých oblastí, například z Indie, severu Ameriky nebo východu Asie. Přitom jde o stromy, které dobře snášejí průmyslové prostředí. V českých městech šlo dlouho spíš o raritu, v posledních letech ale často nahrazují lípy a břízy, kvůli kterým strádají alergici. Katalpy mají zajímavé velké listy, jejich plody jsou dlouhé lusky.