Základní škola Jindřicha Matiegky v Mělníku má nové vedení. V srpnu byl do funkce ředitele školy jmenován Vladimír Škuta. Manažerského postu se tak mohl ujmout poté, co byl ukončen soudní spor mezi bývalým ředitelem školy Miroslavem Jiřičkou a městem. Vladimír Škuta je tak už v pořadí pátým ředitelem této školy.

Nastoupil jste do funkce ředitele největší základní školy v Mělníku. Jaká je vaše představa o chodu školy?
Na webových stránkách školy je zveřejněn návrh koncepce, vyzývám všechny přátele školy i žáky, aby se k němu vyjádřili. Mou vizí je, aby žáci i učitelé chodili do školy rádi a svou spokojenost byli schopni deklarovat i v pozdějším období, což by bylo ideální třeba i s odstupem jedné generace. Moc dobře vím, že všechny vize a cíle by měly být reálné, a například požadavek, že se má každé dítě těšit do školy každý den, samozřejmě stoprocentně reálný není. Přesto si myslím, že je to vize správná. Je to vrcholek, k němuž bychom měli všichni směřovat a který bychom měli mít neustále na paměti při naší práci. Aby to nezůstalo jenom u frází.

Vladimír Škuta
Vystudovaný pedagog započal svou učitelskou kariéru v roce 1987 na Základní škole J. Matiegky (tehdy ještě Fučíkova), kde strávil sedm let. Jeho další praxe vždy souvisela se vzděláváním. Byl například výkonným ředitelem vzdělávací divize česko –americké společnosti či vrchním inspektorem České školní inspekce. Je ženatý, má tři dospělé děti. Rád čte, jezdí na kole, zajímá se o kulturu a přírodu. Za měsíc oslaví šestačtyřicet let.

Říkáte, že očekáváte podněty z okolí. Mohou tedy za vámi přijít i děti a otevřeně s vámi hovořit o svých problémech?
To je přesně to, k čemu žáky vyzývám. Na jednání školního parlamentu jsem je k tomuto kroku přímo vybízel. Dětem se to líbí a s návrhy a připomínkami přicházejí. Chci od nich slyšet vše, o co by měly zájem, co by chtěli do budoucna změnit nebo upravit. Byly například vzneseny požadavky na rozšíření sortimentu školního bufetu o potraviny z oblasti zdravé výživy a o ovoce. Se členy parlamentu jsme důkladně probírali perspektivy problematiky přezouvání se ve škole či výši poplatku za zájmové kroužky při škole. Samozřejmě jsou věci, které jsou nereálné a nebudeme je umět splnit. Pak je ale důležité vysvětlit jim, proč to nejde. Většinu podnětů však budeme moci akceptovat. Mnohokrát jsem se přistihl, že mi právě děti otevřely oči v nějakých oblastech, které jsem neviděl. Jsem přesvědčen, že i učitelé včetně ředitele školy se mohou od žáků něčemu „přiučit“.

Jak konkrétně se snažíte zlepšit komunikaci mezi školou a rodiči?
Se zákonnými zástupci žáků komunikujeme samozřejmě klasicky prostřednictvím žákovských knížek a třídních schůzek, které již nyní plánujeme. Na třídních schůzkách to není jen o třídních učitelích a rodičích. Na třídní schůzky přicházejí také učitelé jednotlivých předmětů, zvláště na druhém stupni a tam, kde je to z nějakého důvodu důležité. Nicméně zdaleka nejsou třídní schůzky jedinou oblastí, jak bychom se chtěli rodičům věnovat a komunikovat s nimi. Nabízíme a preferujeme i možnost elektronické komunikace. Na internetových stránkách, jejichž rekonstrukci v brzké době připravujeme, máme vyvěšené adresy všech pracovníků školy, a to nejen vyučujících, ale také správních zaměstnanců. Ne každý však chce oslovit právě kantory či ředitele, proto nabízíme i adresy všech členů školské rady. Chceme, aby se nám všechny ohlasy donesly. Aby si o tom nepovídali tatínkové v restauraci a maminky ve frontě při nakupování.

A co osobní kontakt?
Velmi bychom si přáli, aby za námi rodiče přicházeli. Už nyní je zveme na různé akce, které škola pořádá. A také na neformální setkání. Je celá řada škol, kde mají rodiče možnost přijít se do školy podívat, jak vlastní vyučování probíhá – samozřejmě vždy po předchozí dohodě s vyučujícím. Říká se tomu „otevřená škola“ a tou budeme i my. Našim prvotním cílem je učit žáky v prostředí, kde budou spokojeni, kde jim bude příjemně. A tomu se musí všechno přizpůsobit.

V mnoha školách zřídili také konzultační hodiny.
Nemáme konzultační hodiny stanoveny tak, že by učitel vymezenou dobu čekal ve škole. Ze zkušenosti víme, že když učitel ve škole čeká na rodiče, někdy se nedočká žádného, jindy třeba tří najednou. A ti pak musejí čekat. A to je neefektivní. Navíc někteří rodiče mají omezené časové možnosti a my jim chceme vyjít vstříc. Proto se můžou rodiče našich žáků s vyučujícími domluvit, například telefonicky nebo prostřednictvím internetu, na osobní schůzce dle konkrétních možností obou stran. Tento způsob se mi zdá jako nejvíce efektivní.

Minulý rok nebyl pro školu zcela příznivý. Radní odvolali Miroslava Jiřičku z pozice ředitele a dlouhé měsíce bylo nutné čekat na konec soudního sporu. Dnes zastává opět vedoucí funkci, je vaším zástupcem. Nemáte obavy, že by mohlo jeho setrvání v této funkci snížit důvěru lidí ve vedení školy?
Nejen pan Jiřička je zástupce, ale také paní Jiřičková, jeho manželka, je druhým zástupcem. Byl jsem to já, kdo manžele Jiřičkovy oslovil s tím, zda by byli ochotni dělat mi zástupce. Byl jsem rád, že s nabídkou souhlasili. Vysvětlil jsem jim, že mě nezajímají důvody jeho odvolání, ale zajímá mě, jak budou schopni pracovat pode mnou. Nemyslím si, že když nový manažer nastoupí do funkce, musí všechno, co bylo před ním, zlikvidovat. Potřebuji předně poznat, jak škola funguje a jak tito zástupci pracují ve svých funkcích. Jestliže shledám, že nějakým způsobem není jejich práce stoprocentní, pak samozřejmě budu hledat v učitelském sboru někoho jiného. Obavy ale nemám. Přestože své zástupce dosud moc neznám, vím, že jsou to lidé odborně zdatní. Přednášejí učitelům z celé řady škol, a to nejen ve Středočeském kraji. Jsou to odborníci, kteří mají v pedagogických kruzích poměrně vysoký kredit. Říkal jsem si, že je to jedna z možností, jak začít. Uvidíme, co bude dál. Během tohoto školního roku poznám, jestli jsme spolu schopni pracovat. Pokud ano, nevidím nejmenší důvod, proč by neměli dále zůstat ve svých funkcích.

Počtem dětí jste největší základní školou ve městě. Máte dostatek učitelů? Jak je to s jejich kvalifikovaností?
Když jsem se připravoval ke konkurzu, měl jsem představu z vnějšku školy, že kvalifikovanost učitelů bude velkým problémem. Nicméně během přípravného týdne jsem si udělal na každého učitele chvilku času. Hovořil jsem s nimi a důkladně jsem si prošel jejich osobní spisy a doklady o vzdělání, abych zjistil, jaká je skutečně kvalifikovanost každého z nich dle současně platných právních předpisů. Byl jsem nakonec poměrně příjemně překvapen, protože kvalifikovanost učitelů v naší škole je více než 70 procent. Jedna věc je, kdo je už plně kvalifikován, a druhá, kolik učitelů si příslušnou vysokou školu dodělává. Někteří jsou ve druhém třetím ročníku, někteří končí. Na to, jak vypadá kvalifikovanost na základních školách standardně v České republice, jsem docela spokojen. Samozřejmě další věcí je také aprobovanost či produktivní věk kantora. Jako manažer se totiž ještě musím dívat na to, jestli s tím kterým učitelem mohu počítat ještě za rok nebo za pět let. Tam situace není až tak růžová, ale zase je to víceméně standardní stav českého školství. Po kvalitních aprobovaných učitelích se rozhlížím a rozhlížet se budu čím dál víc, ale že by byla u nás v tomto ohledu krizová situace, to se rozhodně říct nedá.

Jste s prací učitelů spokojen?
Velmi. Například podnětnost výzdoby tříd vzhledem k vzdělávacím cílům paní učitelky Janovské, Jonákové i dalších v současných prvních dnech školního roku je vysoce nadstandardní. Aktivity paní učitelky Kopecké v oblasti environmentální výchovy či preventivní akce pořádané týmem pedagogů, který vede paní učitelka Hofmanová hodnotí kladně především sami žáci a jejich rodiče. Enormní zájem žáků o nepovinné předměty paní učitelky Hronkové a pana učitele Hajna nebylo možné z kapacitních důvodů uspokojit a museli jsme proto zájemcům nabídnout příslušný kroužek s obdobným obsahem. To hovoří o kvalitě učitelů a jimi poskytovaného vzdělávání samo za sebe. Je úžasné, jaký mají kantoři obrovský potenciál, jaké mají nápady. Vím, co už s dětmi v rámci vyučování i během mimoškolních akcí zrealizovali, co ještě chtějí zdokonalit. Většinou mě svým profesionálním přístupem k výuce a k žákům skutečně nadchli. Jejich aktivita je pro mne zárukou, že naplánované, vysoce náročné cíle, máme šanci dotáhnout do konce. Za jednu z největších předností školy považuji právě to, že všichni učitelé pracují s tak obrovským nasazením a dále se vzdělávají na různých odborných seminářích – těch máme pro letošní rok v plánu několik desítek. Když k tomu přičtu podporu zřizovatele a školské rady, kterou se snažím maximálně využít, mohu být zatím celkově ve své nové funkci spokojen.

Bouřlivé období ve škole
Konec loňského školního roku v Základní škole J. Matiegky v Mělníku provázely velké nepokoje. Učitelé hromadně opouštěli svá místa, což zdůvodňovali nespokojeností se způsobem vedení školy, kterou tehdy řídil Miroslav Jiřička. Na tuto situaci reagoval mělnický starosta Miroslav Neumann tím, že požádal Českou školní inspekci (ČŠI) , aby případ prošetřila. Na základě závěrů ČŠI mělničtí radní na konci srpna loňského roku Miroslava Jiřičku odvolali z funkce ředitele školy. Vedením školy pak byla pověřena učitelka Bedřiška Frundlová. Miroslav Jiřička se proti verdiktu radních odvolal k soudu. Soudní spor u okresního i krajského soudu prohrál. V současné době zastává ve škole J. Matiegky funkci zástupce ředitele pro druhý stupeň.