Tato akce se se kvůli opatřením proti šíření koronaviru musela přesunout do on-line prostředí. Stejně jako loni se dějištěm vzpomínkového obřadu na děti, ženy i muže, které němečtí nacisté označovali za rasově méněcenné a snažili se je vyhladit prostřednictvím plynových komor v koncentračních táborech i dalším smrtícím řáděním, stane internetová aplikace. S videem streamovaným na facebook i webové stránky Institutu Terezínské iniciativy.

Mělnické muzeum se nezapojuje pouze do maratonu čtení jmen obětí, jejichž připomínka je nejen uctěním památky a připomínkou hrůz druhé světové války, na které lidstvo nesmí zapomenout, ale i varováním. Při této příležitosti se muzejníci detailněji obracejí k představení židovské minulosti města, a to prostřednictvím „příběhu obrazu“ ze svých sbírek.

Připravili video, jehož prostřednictvím přibližují monetovsky laděnou olejomalbu Synagoga na Mělníku, kterou v roce 1928 vytvořil přistěhovalec z Ukrajiny Vasyl Koroliv-Staryj. V Mělníku žil až do své smrti v roce 1941 – a známý byl nejen coby zvěrolékař; proslavil se také jako malíř a ilustrátor, spisovatel či překladatel. Muzejní historik Lukáš Snopek na videu promlouvá o stavbě, jejíž podobu zachytil svými štětci, i autorovi obrazu, ale současně nabízí zasazení těchto regionálních motivů do celistvější mozaiky: širších souvislostí dějin Evropy.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa nezůstává bez ohlasu ani v dalších koutech středních Čech. Jeho regionální partneři jsou v Kolíně, kde bývala jedna z největších židovských komunit v českých zemích – k veřejnému čtení jmen obětí se město připojuje od roku 2015 – a u sousedů v Kutné Hoře. Tam se radnice zapojila ještě o rok dříve; od roku 2016 pak hlavní pořadatelskou roli převzala městské knihovna.

Zdroj: Youtube