Před několika měsíci se v mělnickém denním stacionáři Slunečnice, který navštěvují lidé s různými typy postižení, pustili do výroby domečku pro panenky. Jakmile ho dokončili, hledali někoho, komu by ho mohli věnovat, a udělali mu tak radost.

Pracovnice sociálních služeb Marie Bendíková, která má chod stacionáře Slunečnice na starosti, však na zájemce čekala marně. „Nepomohla ani výzva, kterou jsme uveřejnili v Mělnickém deníku. Původně jsme totiž chtěli, aby domeček zůstal takzvaně doma, tedy na Mělnicku," popsala.

Autoškoly ani taxislužby nereagovaly

Nakonec se rozhodla, že nového majitele domečku najde sama. Okamžitě ji napadl Klokánek na Praze 4, kde se starají o děti, které z jakýkoli důvodů nemohou žít se svými rodiči. „Oslovila jsem je, zda by domeček nechtěli. Odpověděli obratem, že moc rádi a ať ho přivezeme," připomněla s tím, že teprve v tu chvíli si uvědomila, do jak prekérní situace se dostala. Stacionář totiž nemá k dispozici žádný automobil, kterým by dárek dopravil na místo určení. „Zkusila jsem oslovit místní autoškoly a taxislužby s žádostí o pomoc, ale mnozí mi ani neodpověděli. A pak mě napadla Maltézská pomoc," vysvětlila Marie Bendíková.

Maltézká pomoc udělala výjimku

Přestože tato charitativní organizace obvykle přepravní služby podobného typu neposkytuje, tentokrát udělala výjimku. „Jejich pomoci si vážíme, jsme si dobře vědomi, že takové věci normálně nedělají," poděkovala pracovnice stacionáře, který stále nabízí pár volných míst pro zájemce.

Domeček, jenž byl prvním, ale rozhodně ne posledním výtvorem klientů Slunečnice, díky tomu už několik dní dělá radost dětem v pražském Klokánku. „Setkání se zaměstnanci i dětmi bylo velmi příjemné. Doufáme, 
že se s nimi potkáme znovu, chtěli bychom je pozvat k nám a seznámit s naším městem," uzavřela.