Klienti mělnického centra seniorů se společně baví na vzpomínkových setkáních. V jídelně domova Ludmila, plné dobových věcí z bazarů i darovaných nebo půjčených seniory, se schází každý týden na devadesát minut skupina šesti až osmi vrstevníků.
„Oslovili jsme je s ohledem na věk a profese i na základě podobných zájmů,“ vysvětlila reminiscenční asistentka mělnického Centra seniorů Vladimíra Hánlová, která se loni na jaře zapojila do výzkumného projektu nazvaného Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích.
Senioři se společněš probírají svými vzpomínkami po dobu osmi až deseti týdnů. „Zapojit se mohou i lidé, kteří nechtějí sami mluvit, jen naslouchají. Máme dobrou zkušenost, že se postupně stávají aktivními členy skupiny,“ poznamenala Hánlová. Podle reminiscenční asistentky jsou základem schůzek dobře zvolená témata i příprava na ně, která zahrnuje i různé pomůcky, například dobovou hudbu, knížku nebo šperk.
„Společné vzpomínání seniory sbližuje, usnadňuje vzájemnou komunikaci a přispívá k překonání izolace v novém prostředí i varovnávání se změnami,“ doplnila Vladimíra Hánlová.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditMělničtí senioři společně vzpomínají
Mělník/ Jídelna domova Ludmila je při setkání plná dobových věcí z bazarů i darovaných klienty
TABLO nazvané To byl náš život, umístěné v hale domova Ludmila, je plné snímků z dětsví a mládí seniorů, kteří se společně scházeli na vzpomínkových setkáních. Klienti se tam zastavují apřemítají, který z jejich vrstevníků je na fotografiích je.
|
Foto: archiv Centra seniorů