„Jsme parta, která má ráda přírodu, hory a má si hlavně stále co říct. Turistika je něco na pomezí sportu, společenské činnosti a kultury," říká místopředseda Klubu českých turistů v Mělníku Ivan Večl.

Právě mělničtí turisté se mohou pyšnit tím, že jsou členy druhého nejstaršího Klubu českých turistů u nás. Založen byl totiž už před 124 lety. A to jen rok po pražském klubu, u jehož vzniku tehdy stála skupina nadšenců kolem Vojty Náprstka.

Během let mělnický klub prošel několika změnami. „Po roce 1948 byl klub začleněn do sjednocené tělovýchovy. V roce 1979 pak v rámci mělnického odboru vznikl pod vedením Václava Suchého oddíl vysokohorské turistiky, jehož hlavním cílem bylo turistiku obnovit a zpřístupnit mladším ročníkům," vzpomíná Ivan Večl, který se do rozjezdu vysokohorské turistiky tehdy sám zapojil, bylo mu čtyřiadvacet let.

V současné době tak pod mělnickým turistickým odborem existují dva oddíly – pěší a vysokohorská turistika. „V počátcích nového oddílu jsme se dost věnovali výcviku základů horolezecké techniky. Ten jsme absolvovali nejdříve na tuzemských skalách a v devadesátých letech například i na Dachsteinu. Díky tomu, že nás Václav Suchý tímto směrem vedl, se nám nikdy nestal žádný vážný úraz, natož smrťák," vysvětluje rodák z Prahy.

Turisté z Mělníka získávali také kvalifikace jako cvičitelé, na nichž při složitějších výstupech mnohdy závisí životy ostatních. Osvojovali si základy horolezectví a seznamovali se s lanovou technikou převážně ve Vysokých Tatrách.

Oddíl vysokohorské turistiky od sedmdesátých let spojoval především mladé lidi, kteří vyráželi zdolávat všechny v té době dostupné hory. „Vedle československých hor to bylo také v Bulharsku, Rumunsku a tehdejší Jugoslávii. Jezdili jsme, kam se dalo," vrací se místopředseda do minulosti a dodává, že po změně režimu se dostali také do Alp a procestovali i spousty dalších hor.

 Mělnický oddíl pěších turistů má o něco vyšší věkový průměr. To je ale nevede k tomu, aby na svou životní zálibu zanevřeli. Na výšlapy vyrážejí opravdu každou chvilku. „Jsou schopni téměř každou sobotu někam vyrazit. Většinou jezdí vlakem do okolí Mělníka, ale procházejí si například i okolí Poděbrad, Milovic nebo České Středohořím."

Klub českých turistů v Mělníku má pětadevadesát členů, kteří se nevěnují jen pěším tůrám. Jejich dobrovolnická práce je vidět doslova na každém kroku. Starají se totiž o značení turistických cest v regionu. A některé cesty dokonce sami staví a udržují. V polovině letošního dubna vyrazili s krumpáči a motykami do Mšena. „Stavěli jsme turistickou cestu ze Mšena na Romanov. Značená cesta vedla předtím po hlavní silnici, což je špatně. Přeložili jsme ji proto na schodiště, které vede ze mšenského lesoparku Debř na Romanov. V její horní části jsme udělali kus zpevněné cesty a pár schodů," popisuje jednu z posledních brigád místopředseda.

Turisté také například sjíždějí vodu nebo pořádají akce pro veřejnost. „Na konec ledna každoročně připravujeme přechod Nanga Dubá – Nedvězí, což je 8 458 metrů. Je to ale recese, je to totiž osm tisíc metrů z Dubé a pak těch 458 metrů nahoru na Nedvězí," říká s úsměvem Ivan Večl.
Mělničtí nadšenci na letošního 22. června chystají už třicátý ročník tradičního turistického pochodu s názvem Mělnický hrozen, na němž se setkávají příznivci chůze ze širokého okolí.

Ani voda jim není cizí. Vždy v červnu parta kamarádů vyjíždí na vodácké zájezdy. „Loni jsme sjížděli horní tok Moravy, je to nádherná řeka a na rozdíl od Vltavy tam vůbec nejsou lidi. Letos tam jedeme znovu," připomíná Ivan Večl.

V zimě na lyžích přejíždějí třeba Šumavu nebo jiné pohraniční hory. A během sezony zase šlapou do pedálů. „Teď, jak nám stárnou klouby, zkoušíme jezdit trochu na kole, proto spolupracujeme s mělnickým oddílem Michala Třetiny. Letos pojedeme do Rakouska a Maďarska."

Mělničtí turisté by mezi sebe uvítali mladší následovníky. Ti se ale prý příliš nehrnou. „Mladí se účastní našich akcí, jezdí s námi na vodu, ale do oddílu se přímo nezapojují. Turistika má totiž jednu nevýhodu, nedá se měřit jako jiné sporty. Předhánět se v tom, kdo vylezl výš nebo těžší cestou, je nesmysl, a právě to mladým brání, aby u toho vydrželi. Jiné sporty mají měřitelná kritéria, postupuje se v nich v soutěži. Turistika ale buduje jiné parametry, přátelství, partu, kulturnost i poznávání, kdy se člověk pohybuje v krajině a stále objevuje nová místa," líčí Ivan Večl.

A hlavně. Turistika prý prodlužuje život. Takže nasaďte pohorky a vyrazte zatím poznávat alespoň krásy svého okolí…