Projekt mobility Leonardo da Vinci „Jak na předsudky“, který je financován Evropskou unií, umožnil Integrované střední škole technické v Mělníku absolvovat desetidenní stáž v německém městě Hartha. Deset studentů z maturitního ročníku oboru mechanik – elektronik navštívilo vzdělávací středisko společnosti InBIT. Žáci si zde vyzkoušeli práci s nejmodernější technikou. „V rámci projektu mohli žáci nakouknout do nových technologií. Také jsme chtěli, aby je stáž motivovala k výuce cizích jazyků,“ uvedl Vojtěch Stritzko, ředitel Integrované střední školy technické Mělník.

Stáž měla řadu výhod, například před odjezdem měli mělničtí studenti možnost využít slovníku od německého partnera se složitými odbornými výrazy. „Stáž měla velký úspěch, pro naše žáky je to velký přínos. Další skupina studentů se do Německa chystá během měsíce února a rádi bychom, kdyby byly tyto stáže pravidelné,“ řekl Stritzko.

O pobytu mělnických studentů v německém městě Hartha jsme si povídali s učitelem Martinem Hunčovským, který žáky doprovázel.

O jaký projekt se jednalo?
Tento projekt se jmenuje Leonardo da Vinci. Je financován Evropskou unií a pro naše studenty to byla první zahraniční cesta a stáž.

Co to pro vás znamenalo?
Především připravit studenty po odborné stránce – hlavně po odborné terminologii. Ocenili jsme proto slovník se složitými odbornými výrazy.

Kde studenti pracovali?
Pracovali v takzvaném InBITu, to je společnost, která je financována z prostředků státu a podporována pracovními úřady. V Německu existuje jiný systém školství pro profesní školy. U nás máme například dílny v budově teoretické výchovy. V Německu probíhá teoretická výuka klasicky ve škole a praxe je separátně oddělena v určitých centrech, například právě v InBITech.

Jak váš pobyt v Německu probíhal?
První den jsme měli prohlídku centra InBIT. Žáci mohli vidět, jak se zde připravuje na nejrůznější profese. Vybavení dílen bylo na vysoké úrovni, musíme přiznat, že na daleko vyšší než u nás. Studenti se zde seznámili s programováním a s nejnovějšími postupy a technologiemi. Vyučování probíhalo asi do půl čtvrté s přestávkami. Němci jsou pověstní svou disciplínou, takže bylo jasně dané, co kdy bude. Výuka byla i v sobotu dopoledne.

Jak se studenti vypořádali s výukou v sobotu?
Museli si na to zvyknout, nakonec ale byli prací tak nadšení, že vyučování v sobotu jim nedělalo problémy.

Jak jste trávili volný čas?
Německá strana se o nás velmi dobře starala i po stránce volného času. Bydleli jsme v penzionu daleko od civilizace. Měli jsme tam ale širokou možnost sportovního vyžití, například jsme měli k dispozici hřiště nebo jsme hráli stolní tenis. První víkend studenty velice nadchlo stromolezení, zajeli jsme si také například na výlet do Lipska a na bowling. Měli jsme také možnost navštívit větrnou elektrárnu. Vzniklo to tak, že se jeden žák díval z okna na větrnou elektrárnu, kterých je v Německu nespočet, a řekl, že by bylo pěkné prohlédnout si ji. Požádal jsem tedy našeho školitele a exkurze do elektrárny nám byla umožněna.

Jaké jsou ohlasy studentů?
Všichni jsou doslova nadšeni. Seznámili se zde s nejnovější technikou a elektronikou. Mohli poznat jiný národ, zvyky, mentalitu a jídlo. Dva žáci byli dokonce poprvé v cizině, což pro ně byl obrovský zážitek.

Pracovali žáci také s německými studenty?
Měli jsme představu, že ve středisku bude například pracovat deset našich studentů s desítkou německých. Bohužel, pracovali tam jen naši studenti, za to ale pod vedením velmi kvalitního německého kantora. Dokonce projevil zájem o přípravu i našich mladších studentů, to vše bude ale záležet na projektech.