Sejdou se nejen k jednání o společném postupu v boji proti šíření koronaviru – při zachování možnosti cestovat pokud možno s co nejmenšími omezeními. Měli by také debatovat o sjednocení postojů budoucí spolupráci se státy ležícími směrem na jih, jihovýchod – i přímo na východě.

Zejména možnosti rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně se jeví jako téma, které ministři zúčastněných zemí dlouhodobě vnímají jako klíčové. Přístupová jednání byla zahájena s Černou Horou a Srbskem; za kandidátské země se v této oblasti dále označují Albánie a Republika Severní Makedonie. Jako potenciální kandidátské země jsou dále vnímány Bosna a Hercegovina a Kosovo.

Další oblastí společného zájmu je projekt takzvaného Východního partnerství, jehož posláním je přispět ke sbližování se zeměmi východní Evropy i státy v oblasti Kavkazu – a v šesti tamějších postsovětských zemích podporovat politické a hospodářské reformy. V tomto případě jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu – nechybí tedy oblasti sužované konflikty či s režimem, který je ze západního pohledu označován přinejmenším jako autoritářský. Projekt se nicméně rozvíjí dlouhodobě a České republika v něm má významnou úlohu: zakládající schůzka se uskutečnila v Praze roku 2009; v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie.