Mělnická pietní akce k lednovému výročí úmrtí Jana Palacha připomene v příštím roce vedle českého studenta další oběť, Poláka Ryszarda Siwiece.
Už letos vzpomínal Mělník také na maďarského studenta Sándora Bauera, který se zapálil 20. ledna 1969 v Budapešti.
V následující roce si Mělník připomene Siwiece, který se obětoval ve Varšavě ještě před Palachem. Podle mělnického starosty Ctirada Mikeše šlo o první živou pochodeň protestu proti totalitní moci ve východním bloku. Devětapadesátiletý úředník Siwiec se zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa. Palach však o něm nevěděl, jeho oběť byla tehdy tajena.
„Upálení je vnímáno jako zápalná oběť, což je biblickou záležitostí. Fakticky je to šoa, i když to má jiné souvislosti, jde o judaisticko-křesťanský symbol,“ vysvětlil starosta Mikeš.
Účast na lednové pietní akci už přislíbili velvyslanci Francie, Maďarska, Dánska a Polska. Mikeš chce pozvat i izraelského velvyslance.
Starosta připomněl, že město je připraveno pomoci občanskému sdružení Národ pohasl, které usiluje o získání Palachova rodného domu ve Všetatech, aby ho mohlo přeměnit na muzeum. Zatím shání peníze. „Dům je v dezolátním stavu. Na projekt by se daly sehnat peníze z různých zdrojů a od sponzorů,“ poznamenal starosta.
Dvacetiletý Jan Palach, který pocházel ze Všetat, se na protest proti sovětské okupaci a pokračujícím ústupkům okupantům ze strany československé politické reprezentace zapálil 16. ledna 1969 v horní části pražského Václavského náměstí. O tři dny později zemřel v nemocnici. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. V říjnu 1973 pak byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na pražských Olšanech byly slavnostně vráceny až v roce 1990.
