„Máme termín do konce července. Předchozí pokusy selhaly, protože v České republice je současný stav takový, že ještě před koronavirovou krizí byly všechny kapacity plné. Museli bychom na výrobu haly čekat dva roky,‟ řekl starosta s tím, že Mělník v budoucnu hodlá ke stavbě vydat ještě další výzvu.

Investice podle jeho slov vyjde na částku okolo šesti milionů korun, až osmdesát procent z ní má pokrýt dotace. Stavba se bude nacházet v ulici Plavební u areálu technických služeb. „Smyslem haly je minimalizovat vznik velkého množství odpadu, aby výrobky mohly fungovat dál a občané je pořád mohli využívat,‟ upřesňuje Ctirad Mikeš a dodává, že věci, které v hale skončí, záměrně neoznačuje jako odpad, ale jako zboží či výrobek. „Občan přinese výrobek, pak přijde jiný občan a za manipulační poplatek, který bude činit zhruba deset korun, si zboží bude moct vzít,‟ vysvětluje princip projektu starosta s tím, že hala tím pádem nebude představovat nějaký velký příjem do rozpočtu města.

„Je to jako velký bazar, jehož cílem je opravdu hlavně minimalizovat množství odpadu v Mělníku,‟ zdůrazňuje Ctirad Mikeš a poukazuje i na další důvody vzniku haly. „Když máte nějaký výrobek, znovu si ho nekoupíte. S re-use halou tedy vytváříme nějaký zpětný tlak na to, aby se zbytečně neplýtvalo výrobou. Myslím, že bychom se měli vrátit zpátky na zem a nemít výrobky s krátkou životností, ale takové, co budou fungovat dál,‟ říká starosta. Z jeho slov také vyplývá, že bude třeba naučit občany, aby nepotřebné a stále funkční výrobky nosili do haly a nedávali je do kontejnerů nebo sběrného dvora.

Problémy s projektem re-use haly se objevily už na začátku letošního roku, kdy se do výběrového řízení opakovaně nepřihlásil žádný zájemce. „Důvodem, proč se nikdo nehlásí, je pravděpodobně skutečnost, že jsou výrobci momentálně skutečně vytížení. Ten stavební boom opravu je. Devatenáct firem se o projekt sice zajímalo, ale nakonec všichni couvli,“ řekl tehdy mělnický místostarosta Milan Schweigstill.

Podobná centra přitom vznikají i v dalších městech České republiky, například v Jincích, Brně, Heřmanově Městci nebo Chrudimi. Za hranicemi se re-use hala nachází třeba ve Vídni, kde se stala i turistickou atrakcí.

Jiří Štraub